Téma ochrany biodiverzity neboli rozmanitosti ekosystémů je v mezinárodní politice velmi často skloňovaným pojmem. Environmentální shromáždění OSN se mu věnovalo na každém ze svých zasedání. Dva ze 17 Cílů udržitelného rozvoje přímo zdůrazňují nutnost ochrany biodiverzity. Největší pozornosti se těší velcí savci, jako jsou sloni, pandy nebo třeba orangutani. Ohrožení se ovšem netýká jen jich. S velkými problémy se potýkají populace korálů, ohrožení obojživelníků se také neustále zvyšuje. Nesmíme zapomínat ani na ohrožené druhy rostlin.
Ptáte se, proč vůbec máme biodiverzitu chránit? Protože má pro lidstvo velkou hodnotu. A to jak užitnou, tak tou neužitnou. Mezi užitnou hodnotu lze zařadit vše, co přímo nebo nepřímo spotřebováváme. Mnoho druhů přímo využíváme jako potravu. Genetická rozmanitost je hodnotná pro zemědělství nebo farmacii. Díky ní je možné šlechtit výnosnější a odolnější plodiny i vyvíjet léky. Biodiverzita je významná i pro turismus a rekreaci. Nepřímou užitnou hodnotou se rozumí využívání funkcí jednotlivých ekosystémů. Lesy a močály nás chrání před povodněmi. Příroda sama dokáže vstřebávat a odbourávat mnohé znečišťující látky, které se dostávají do ovzduší a vody. V neposlední řadě nám vytváří kyslík a naše planeta je tak díky nim obyvatelná. A obvykle platí, že rozmanitější ekosystémy poskytují tyto funkce lépe.
Neužitná hodnota je o něco více abstraktní a vzdálená, ale přesto není nevýznamná. Jde o tzv. opční hodnotu. Biodiverzitu je dobré zachovávat již jen z důvodu, že nevíme, kdy se nám bude hodit. Co když se nám za deset let budou např. pro ony farmaceutické účely hodit některé geny? Také existuje hodnota odkazu. Pro mnoho lidí je důležité, že nám známé druhy a ekosystémy budou moci obdivovat i následující generace. Nejvíce abstraktní je existenční hodnota – ocenění pouhé existence biodiverzity. Přestože nás v Evropě celkem nemusí trápit, jestli v Africe žijí sloni nebo ne, z různých etických a morálních důvodů to mnoho lidí zajímá a jsou ochotni i finančně podporovat jejich ochranu a přežití.
Hodnotu biodiverzity pochopitelně každý člověk vnímá jinak. Problém je, že často lidé, kteří žijí v oblastech s vysokou biodiverzitou, jí nepřisuzují vysokou hodnotu, zatímco lidé z méně rozmanitých ekosystémů si jí cení více. Z toho vyplývá její nevratné přeměňování. Na lokální biodiverzitu mají také vliv globální jevy. Právě na tyto obtíže reaguje mezinárodní jednání a snaží se vytvořit fungující a udržitelná schémata ochrany ohrožených druhů.
Tento článek původně vyšel ve 4. čísle XXII. ročníku novin Chronicle.
