Pozornost mezinárodního společenství se stále s nervozitou upíná k dění v severní Africe a na Blízkém východě, kde dochází vedle brutálního porušování základních lidských práv i k devastaci tisíců let lidské historie v podobě ničení historických budov a předmětů v nich uschovaných. Mnohé další historické artefakty, leckdy dosud neprobádané, jsou rozkrádány a rozprodávány. Lidstvo ztrácí nenahraditelné střípky své minulosti. Ochrana památek a pokladů z úsvitu civilizace zoufale selhává. Nedostatečná ochrana však není jen problém Blízkého východu, ale řady dalších oblastí po celém světě.

UNESCO, jako hlavní organizace mezinárodní scény zabývající se historickými monumenty, na tyto události musí urychleně reagovat a podpořit vynutitelnost stávajících mezinárodních úmluv upravujících dotčenou problematiku. Případně přijít se zcela novou koncepcí ochrany světového kulturního dědictví.