Paní PhDr. Hana Halfarová, ředitelka projektů Univerzity a Open Gate v Nadaci The Kellner Family Foundation, generálním partnerovi Pražského studentského summitu, nám představila svůj pohled na tento „jedinečný vzdělávací projekt“, jak sama říká. Vskutku zajímavé je, že paní doktorka Halfarová v minulosti působila jako klinická psycholožka se specializací na sexuální zneužívání dětí a jako ředitelka Linky bezpečí a i na tuto životní zkušenost jsme se jí v souvislosti s Pražským studentským summitem zeptali.
Nadace The Kellner Family Foundation je již řadu let generálním partnerem Pražského studentského summitu. Co vás motivuje k podpoře tohoto projektu?
Projekt Pražského studentského summitu jsme si v nadaci vybrali pro jeho jedinečnost a vzdělávací aspekt. Zaujalo nás, že středoškolští a vysokoškolští studenti se snaží na poli diplomacie jednat o skutečných hrozbách a konfliktech současného světa. Zastupování jednotlivých států studentům pomáhá pochopit historické, geopolitické, bezpečnostní, ekonomické a náboženské aspekty daných států a zároveň jim dává možnost korigovat představu o konkrétním státu při pohledu „zvenčí“. Učí je to jednak kritickému myšlení, ale zejména si tím utváří představu o motivech, které následně mohou vést k utlačování a bezohlednému chování.
Jak spolupráci nyní, po letech zkušeností, hodnotíte?
Spolupráce s mladými lidmi, kteří celoročně tento projekt připravují, je vynikající. Projekt je baví a na jednání přicházejí připraveni – je radost se s vámi setkávat.
Mnohokrát jste se osobně účastnila slavnostního zahájení závěrečné konference a předala účastníkům své poselství. S jakými dojmy jste ze zahájení odcházela?
Každoročně jsem mile překvapena, kolik významných hostů přijme pozvání přípravného týmu na slavnostní zahájení Pražského studentského summitu. Vždy se studentům dostane uznání za jejich zájem o zahraniční politiku a jsou motivováni k další práci a vzdělávání. Věřím, že generace dnešních studentů nebude opakovat chyby svých předchůdců a bude se snažit odbourat byrokratické obstrukce, které brání OSN, EU, V4 nebo NATO reagovat rychleji a efektivněji na blížící se hrozby.
Co se Vám na Summitu nejvíce líbí, z čeho máte největší radost? A najde se naopak i něco, co vám zde chybí?
Líbí se mi nadšení studentů a touha se zapojit. Několik stovek studentů se sjede z celé České republiky a mohou spolu sdílet zájmy, tříbit si názory i společně prožít volný čas.
Přes deset let jste pracovala v krizových centrech s dětmi, které trpěly různými formami násilí ze strany dospělých. Promítají se ně- jakým způsobem tyto zkušenosti do toho, jak uvažujete o svém současném poslání?
Tak jako u nás v ČR, tak i ve světě jsou nejvíce zranitelné děti, ženy a senioři. Mohou být fyzicky i psychicky týráni, prodáni k nejrůznějším nekalým účelům, sexuálně zneužíváni a děje se tak bohužel i v „civilizovaném světě“. Ve válečných konfliktech nejsou ušetřeni a umírají mnohdy jako první. Je třeba je chránit, stejně jako naší planetu a to bychom měli mít všichni na paměti.
Tento rozhovor původně vyšel v 9. čísle XXI. ročníku novin Chronicle.