Jedním z jejich hlavních cílů je proměnit EU v obětního beránka, padoucha, kterého lze obviňovat z bojů uvnitř členských států a zároveň se prezentovat jako řešení těchto problémů, slibující obnovení stability a prosperity.

Tato strategie není nová. Zasahuje do hluboce zakořeněné nespokojenosti s EU a jejím integračním procesem a spojuje dlouhotrvající stížnosti se současnými problémy, aby byly bezprostřednější a relevantnější. Objevují se však i nové trendy. Namísto obhajování odchodu z EU (jako „Czexit“ nebo „Slovexit“) nyní někteří volají po reformě Unie zevnitř a navrhují volnější „svazek evropských národů“ s větší národní suverenitou. Mění se také narativy o Ukrajině a objevují se nové perspektivy.

Tato studie začíná stručnou analýzou postojů jednotlivých zemí k EU, zkoumá také vývoj jejich vztahů s Bruselem a faktory, které jej ovlivňují. Poté se zaměřuje na klíčová témata voleb do EP v roce 2019 a mapuje problémy související s EU, které se objevily od začátku roku 2023. Toto srovnání nabízí pohled na potenciální trendy a témata pro nadcházející volby do EP v roce 2024.

Studie je společným dílem Nikolety Nemečkayové (AMO), Andrei Yeliseyeu (EAST Center) a Michaely Ružičkové (Adapt Institute).

Studie je součástí projektu „Posilování odolnosti české, slovenské a polské společnosti před volbami do Evropského parlamentu 2024“, který vznikl s podporou EU. Více informací o projektu naleznete na jeho webových stránkách.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska však představují názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani Evropská komise za ně nemohou nést odpovědnost.