Pokud Srbsko někdy přijme zákon o registru agentů zahraničního vlivu, prvním registrovaným jedincem by mohl být Aleksandar Vulin, místopředseda vlády Srbska.

O Vulinovi by se dalo říci, že je ze všech politiků na Balkáně nejtransparentněji pod ruským vlivem. Nejenže jej neskrývá, ale dokonce se svou rusofilií chlubí. Během předchozích let byl ministrem obrany, ministrem vnitra a poté ředitelem Bezpečnostně-informační agentury, kterou opustil v listopadu 2023 s odůvodněním, že nechce, aby kvůli němu „západní mocnosti“ uvalily na Srbsko sankce.

Připomeňme, že Rusko je cizí zemí a po invazi na Ukrajinu Srbsko na Rusko sankce neuvalilo, přestože je jako kandidátská země na členství v Evropské unii povinno svou politiku sladit s politikou EU.

RUSKÝ MODEL PRO VYPOŘÁDÁNÍ SE SE SRBY

Aby byl absurd ještě větší, právě poslanci Hnutí socialistů, jehož zakladatelem je proruský místopředseda vlády Srbska Vulin, předložili Parlamentu návrh zákona o zvláštním registru agentů zahraničního vlivu. Hnutí socialistů je součástí vládní koalice spolu se Srbskou pokrokovou stranou.

Návrh zákona byl předložen 29. listopadu poslanci Đorđem Komlenským a Bojanem Torbicou, uvedl bělehradský list “Danas”. Zákon o zahraničních agentech existuje v Rusku a podle kritiků slouží k potlačování kritiky vlády a omezování činnosti bojovníků za lidská práva a nezávislých médií. Vulinovi poslanci o návrhu zákona brzy hovořili právě na RT Balkan. Poslanec Đorđe Komlenski pro RT uvedl, že zákon předpokládá finanční sankce, nikoli však zákaz, pouze povinnost jasně uvést, kdo vás financuje, na základě čehož si veřejnost může udělat představu, „odkud vítr vane“.

„Ti, kteří nejednají v rozporu s ústavou, zákonem a neohrožují zájmy Srbska, nebudou čelit žádným sankcím, kromě povinnosti označit na tištěných materiálech svůj status, a tím je – agent zahraničního vlivu,“ uvedl Komlenski pro RT Balkan.

V návrhu zákona Hnutí socialistů, jak uvádí Rádio Svobodná Evropa, se za „agenty“ považují všechna sdružení a neziskové organizace, které jsou z převážné části financovány nebo jinak podporovány zahraničními subjekty. Mezi zahraniční subjekty patří jiné státy, jejich orgány, mezinárodní a zahraniční organizace, zahraniční občané nebo registrované nevládní organizace financované ze zahraničí.

Jako „agent zahraničního vlivu“ se označuje i nezisková organizace, která se zabývá politickou činností nebo jinými aktivitami souvisejícími s politickým jednáním zaměřeným na ohrožení demokracie, narušení integrity Srbska, porušování ústavou garantovaných svobod a práv a podněcování národní, rasové nebo náboženské nenávisti a nesnášenlivosti.

Předpokládá se také, že každé vystoupení zástupců „agentů zahraničního vlivu“ musí být označeno tím, že organizace je zapsána v Registru agentů zahraničního vlivu, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Podle zpráv Rádia Svobodná Evropa je kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ v Rusku používán vládou k potlačování opozice vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi tím, že rozkládá nevládní organizace, mediální domy a jednotlivce, které vláda označila za zahraniční agenty.

Zákon o „zahraničních agentech“, přijatý v Rusku v roce 2012 a rozšířený v roce 2022, vyžaduje, aby se organizace přijímající zahraniční prostředky registrovaly jako „zahraniční agenti“. Kritici tvrdí, že tento zákon je součástí systematické kampaně potlačování kritiky vůči vládě a omezování práce bojovníků za lidská práva a nezávislých médií. Evropský soud pro lidská práva v říjnu rozhodl, že ruský zákon o „zahraničních agentech“ porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech, že je „arbitrární“ a používán „příliš širokým a nepředvídatelným způsobem“.

Místopředseda vlády Srbska Aleksandar Vulin veřejně chválí nejen prezidenta Srbska, ale i celou Ruskou federaci v čele s Vladimirem Putinem. Jako místopředseda srbské vlády je zodpovědný za zlepšování spolupráce se zeměmi BRICS a je častým hostem ruských představitelů. Vulin je pod sankcemi Spojených států kvůli vazbám na organizovaný zločin, drogy a napojení na Kreml.

Připomeňme, že na začátku roku 2024 Putin ocenil Vulina vysokým vyznamenáním – Řádem „Přátelství“ – za jeho velký osobní přínos k rozvoji a zlepšování spolupráce mezi Bezpečnostně-informační agenturou Srbska a Zahraniční zpravodajskou službou Ruska (SVR) v oblasti zajišťování státní bezpečnosti a ochrany národních zájmů Srbska a Ruska.

Dříve Vulin obdržel vyznamenání od ředitele Federální bezpečnostní služby (FSB) Ruska. Podle prohlášení Hnutí socialistů, jehož je Vulin předsedou, převzal toto vyznamenání v Moskvě, v prostorách Federální bezpečnostní služby, jedné ze zpravodajských agentur, které vznikly po rozpuštění KGB.

SPORNÝ ZÁKON JAKO MÁVÁNÍ ČERVENÝM HADREM

Evropská komise (EK) – uvádí Rádio Svobodná Evropa (RSE) – sdělila, že je informována o návrhu zákona „o zahraničních agentech“, který byl předložen v Parlamentu Srbska, a připomněla tamním úřadům, že každý návrh zákona musí být v souladu s evropskými standardy.

„Připomínáme, že jakýkoli zákon země kandidáta na členství v EU musí být v souladu s našimi základními hodnotami – základními demokratickými hodnotami, včetně svobody projevu a vyjadřování,“ uvádí se v odpovědi tiskové služby EK.

Srbsko je spolu s Černou Horou považováno za lídra v přístupovém procesu do EU. Než se však stane členskou zemí EU, musí kandidátská země sladit své zákony, politiky, instituce i praxi se standardy a požadavky EU. Podobný návrh zákona existuje od října také v Parlamentu Černé Hory. Tento návrh předložila koalice Za budoucnost Černé Hory, kterou tvoří proruské strany bývalé Demokratické fronty (DF) – Nová srbská demokracie Andrije Mandiće a Demokratická národní strana Milana Kneževiće.

Prezident Srbska Aleksandar Vučić na novinářskou otázku ohledně sporného zákona odpověděl, že tento návrh nepředložila vláda, ale jedna politická strana.

„Jedna politická strana tento zákon navrhla, a kdyby jej chtěla vláda, schválila by jej. Jako v každé zemi, kdykoli se zmíní nějaký podobný zákon, neomylně se objeví stejné osoby. Vždy se ozvou ti, na které se to vztahuje. Lidé vědí, kdo pracuje pro cizí země a kdo pro svou vlastní,“ uvedl prezident Vučić.

Není to však jen Hnutí socialistů, které se zasazuje o kontrolu zahraničního vlivu, ale výhradně západního.

Vladimir Đukanović Đuka, poslanec Srbské pokrokové strany (SNS), člen předsednictva SNS, předseda parlamentního Výboru pro soudnictví, státní správu a místní samosprávu, člen Výboru pro kontrolu bezpečnostních služeb Parlamentu Srbska, donedávna člen Nejvyšší soudní rady a Státní rady prokurátorů, advokát a pověřenec SNS pro Palác spravedlnosti a kauzu „Jovanjica“, napsal v létě na platformě X (dříve Twitter):

„Stát musí co nejrychleji přijmout zákon, kterým se bude regulovat činnost sektoru nevládních organizací, a udělat vše pro to, aby jim bylo znemožněno získávat finanční prostředky na svou činnost ze zahraničí. Zvláště je třeba podniknout veškeré kroky k vyhoštění všech nevládních organizací ze země, které jsou pod Sorosovým patronátem.“

Tím však Đukanović neskončil. Před několika dny na sociálních sítích napsal o organizaci občanské společnosti CRTA mimo jiné toto:
„… Čím je Srbsku hůř, tím lépe pro ně, protože dostávají prostředky na účet za protistátní činnost.“

Zákon „o zahraničních agentech“ existuje v Rusku a Gruzii a jeho variace jsou zavedeny také v některých dalších zemích, jako je Bělorusko a Slovensko. Kvůli tomuto zákonu byl v Gruzii prakticky zastaven proces evropské integrace. Současné dění v Gruzii a pronásledování odpůrců nové proruské vlády přivedly zemi na pokraj občanské války.

Ruský vliv v Srbsku je dnes především důsledkem tří fenoménů: otázky statusu Kosova, energetické závislosti Srbska a existence většinové proruské orientace veřejnosti, a to i po agresi na Ukrajinu, což zahrnuje činnost (pro)ruských médií. Podle médií je Srbsko jednou z mála evropských zemí, které umožnily působení ruských oficiálních médií (Sputnik, RT – Russia Today) na svém území. Navíc některé z nejsledovanějších srbských televizních stanic s národní frekvencí, jako je TV Happy, mají specializované denní pořady, jejichž obsah slouží ruské propagandě.

ŠPIONÁŽNÍ SKANDÁLY – NEVHODNÍ RUSOVÉ V SRBSKU

Vladimir Kara-Murza, ruský opoziční politik a bývalý britsko-ruský novinář, se toto léto dostal do Londýna jako součást největší výměny vězňů mezi Ruskem a Západem od studené války. Předtím byl uvězněn v cele sibiřského vězení, téměř identické s těmi v Arktickém kruhu, kde byl nalezen mrtvý opoziční lídr Alexej Navalnyj. Stejně jako Navalnyj byl Kara-Murza uvězněn na základě falešných obvinění a dvakrát otráven – byl cílem téže jednotky FSB, která otrávila i Navalného. Cesta Kara-Murzy do gulagu však začala již v Srbsku.

Vše začalo podpisem Dohody o spolupráci s ruskou tajnou službou. Tato dohoda byla uzavřena v roce 2017 a v Parlamentu Srbska ratifikována o rok později. Opozice tento druh závazku kritizovala a upozorňovala na možné nebezpečí, zatímco vládní představitelé tvrdili, že jde pouze o „výměnu znalostí“.

Jaká „výměna znalostí“ to byla, jsme mohli vidět na příkladu ruských opozičníků, kteří byli sledováni a odposloucháváni v Bělehradě, což skončilo jejich zatčením a tresty odnětí svobody v délce přes dvě desetiletí. Jedním z nich byl i Vladimir Kara-Murza, ruský politik, spisovatel a historik, odsouzený na 25 let vězení za „vlastizradu“.

Právě Kara-Murza v rozhovoru pro portál nova.rs hovořil o odposlouchávání ruských opozičníků v Bělehradě, do kterého byl podle něj zapojen tehdejší ministr vnitra a pozdější ředitel BIA (Bezpečnostně-informační agentury) Aleksandar Vulin.

Podrobně popsal, jak byl sledován příslušníky srbské policie, a zdůraznil, že jeho kolegové byli během svého pobytu v Bělehradě, kde se konalo setkání místních opozičních zástupců z Ruska, neustále pod dohledem. Později, jak tvrdil Kara-Murza, Vulin tyto záznamy předal Nikolaji Patruševovi, tajemníkovi Rady bezpečnosti Ruska.

Tím však útrapy ruských opozičníků v Srbsku neskončily. Antiválečný aktivista Petar Nikitin, který otevřeně vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, byl minulý rok zadržen na bělehradském letišti „Nikola Tesla“, kde mu bylo předáno rozhodnutí o zákazu vstupu do Srbska. Po téměř dvou dnech a bouřlivých reakcích veřejnosti byl Nikitin nakonec do Srbska vpuštěn, kde žije i jeho rodina.

Následně ruský aktivista Vladimir Volohonskij obdržel rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho požadavek na prodloužení pobytu v Srbsku. Podle Bezpečnostně-informační agentury jeho pobyt v zemi představoval nepřijatelnou bezpečnostní hrozbu.

Rusové kritičtí vůči Putinovu režimu jsou tak srbskými úřady rovněž vnímáni jako nepřátelé. Mezitím však Rusové, kteří se politicky nevyjadřují, alespoň ne v Bělehradě, mohou nerušeně žít a podnikat.

Od února 2022 do poloviny roku 2023 si v Srbsku podle údajů Ministerstva vnitra, na které se odkazuje agentura Reuters, zaregistrovalo dočasný pobyt více než 30 000 Rusů. Úředníci neposkytli srovnávací údaje z předchozích období, ale uvedli, že byl zaznamenán významný nárůst počtu registrovaných pobytů.

Nově příchozí Rusové založili více než 11 000 firem, přičemž mezi nejčastější činnosti patří IT společnosti.

Článek Jeleny Zorić původně vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských investigativních novinářů v mapování zahraničních vlivů v týdeníku Vreme. Přečíst si jej můžete v srbském originále zde.