Mediální veřejnoprávní služby jsou definovány jako mediální organizace ve vlastnictví všech občanů, které fungují nezávisle na politických a ekonomických zájmech. Existují proto, aby sloužily zájmům celé společnosti a demokratickým hodnotám, a ne zájmům vládnoucích stran a jednotlivců u moci. Jejich povinností je sloužit veřejnému zájmu a poskytovat obsah, který informuje a vzdělává, s důrazem na objektivitu, nestrannost a inkluzivitu.

V éře rychlých technologických a společenských změn je odpovědnost televizních veřejnoprávních služeb za objektivní a spolehlivé informování veřejnosti větší než kdy jindy, především kvůli rostoucí konkurenci na mediálním trhu, ale také kvůli boji proti dezinformacím. Míra důvěry ve veřejnoprávní média závisí právě na způsobu jejich zpravodajství (objektivitě) a jejich nezávislosti na politickém vlivu. Je evidentní, že politický vliv podkopává jejich důvěryhodnost.

Veřejnoprávní média v Evropě zůstávají klíčovými aktéry v mediálním prostoru, ale jejich budoucnost závisí na schopnosti udržet si nezávislost a finanční stabilitu.
Fungování veřejnoprávních médií v Evropě je obvykle zaručeno zvláštními zákony (např. „BBC Charter“ ve Velké Británii nebo „RAI Act“ v Itálii), které je definují jako nezávislá na vládě a politických vlivech.

Nejznámější evropská veřejnoprávní média jsou: BBC (Britská vysílací korporace) – Velká Británie; ARD a ZDF – Německo; France Télévisions – Francie; RAI – Itálie; RTVE – Španělsko; RTBF a VRT – Belgie (vlámská a valonská komunita); RTS – Švýcarsko; Yle – Finsko; DR – Dánsko; SVT – Švédsko; ORF – Rakousko; RTÉ – Irsko.

Ačkoli existují rozdíly, základní principy právní regulace zahrnují:

Redakční autonomii – Veřejnoprávní média jsou povinna zachovávat redakční nezávislost a nestrannost. Novináři a redaktoři musí být chráněni před vnějším vlivem a redakční politika by měla respektovat principy pluralismu, objektivity a odpovědnosti vůči veřejnosti.

Veřejné závazky (Public Service Obligations) – Redakční politika veřejnoprávních médií musí zahrnovat informační, vzdělávací a kulturní obsah odpovídající potřebám celé populace. To znamená poskytování programů, které reflektují rozmanité zájmy, včetně menšinových a regionálních komunit.

Transparentnost a odpovědnost – Mnohá veřejnoprávní média mají povinnost pravidelně podávat zprávy o své činnosti, financích a plnění veřejné služby. Tyto zprávy často podléhají dohledu nezávislých regulačních orgánů.

Způsob financování – Veřejnoprávní média jsou financována z různých zdrojů v závislosti na zemi a přijatém modelu. V mnoha zemích (např. Velká Británie, Německo, Dánsko) existuje předplatné (Licence Fee), kdy občané platí roční poplatek za sledování televize, který jde přímo do rozpočtu veřejnoprávních médií. V některých zemích jsou veřejnoprávní média částečně nebo zcela financována ze státního rozpočtu (např. Španělsko, Polsko). Ačkoli je role reklamy často omezená, některá veřejnoprávní média (jako RAI a RTVE) využívají reklamu jako dodatečný zdroj příjmů. Existuje také kombinovaný model financování, který představuje mix předplatného, státních fondů a příjmů z reklamy.

Regulace a dohled – Ve většině zemí podléhají veřejnoprávní média dohledu nezávislých orgánů, které sledují jejich redakční politiku, řízení a dodržování zákonů. Mezi tyto regulační orgány patří například: ve Velké Británii Ofcom, v Německu Landesmedienanstalten, ve Francii Conseil supérieur de l’audiovisuel (CSA). Tyto instituce zajišťují, že veřejnoprávní média dodržují pravidla pluralismu, nezávislosti a vyváženosti.

Správní rady by měly být složeny z nezávislých odborníků, zástupců občanské společnosti nebo akademické obce, kteří jsou odpovědní za strategické řízení a dohled nad výkonnými řediteli.
V mnoha zemích existuje také veřejná kontrola ze strany občanů, kteří mají právo podávat stížnosti a vyjadřovat své názory prostřednictvím zvláštních komisí pro stížnosti. Tato orgány posuzují stížnosti na vysílaný obsah nebo rozhodnutí veřejnoprávních médií.

Redakční politika veřejnoprávních médií musí odrážet zájmy celé společnosti. Klíčové povinnosti zahrnují: nestranné a přesné zpravodajství, kulturní a jazykovou rozmanitost a vzdělávací programy. Ve zpravodajských pořadech musí veřejnoprávní média zajistit vyvážené zastoupení různých názorů, zejména pokud jde o politická témata.

Veřejnoprávní televizní stanice hrají klíčovou roli v informování občanů a představují důležitý zdroj nestranných informací a různých politických názorů. Poskytují různým společenským skupinám příležitost sdílet informace a vyměňovat si názory. Mohou významně přispět k podpoře sociální soudržnosti, kulturní rozmanitosti a pluralitní komunikace. Jedním slovem, jejich hlavní úlohou je přispívat k demokratické společnosti prostřednictvím nezávislého a nestranného zpravodajství.

Článek Tamary Bajčić vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských investigativních novinářů v mapování zahraničních vlivů na portálu Demostat. Přečíst si jej můžete v srbském originále zde. Jedná se o úvodní text k seriálu o veřejnoprávních médií v Evropě, jehož cílem je přispět k lepšímu nastavení fungování veřejnoprávní televize RTS v Srbsku.