Nezřídka slyšíme od představitelů srbské vlády, že své odpůrce, ale i názorové oponenty, jako jsou nevládní organizace a média, nazývají „zahraničními agenty“. Jak však ukazují mnohé výzkumy, dary i smlouvy, jedním z největších „zahraničních agentů“ v Srbsku je jeho vláda a její ministerstva.

Ministerstvo vnitra podle všeho dostalo nejvíce darů z Čínské lidové republiky, o některých se vedou spory. V září 2022 tak tehdejší ministr vnitra Aleksandar Vulin podepsal s čínskou velvyslankyní Chen Bo dohodu, kterou Čína darovala Srbsku systém 112 v hodnotě 25,6 milionů eur, jak je uvedeno na na oficiálních stránkách srbské vlády.

Tento systém měl zlepšit efektivitu a reakční dobu záchranných služeb v Srbsku, tedy, jak tehdy řekl Vulin, systém měl sjednotit všechny služby, které lidem poskytují potřebnou pomoc, zkrátit rychlost reakce v těchto situacích a umožnit přesnější určení místa, odkud byl hovor uskutečněn.

Jedná se o největší jednotlivý dar pro MUP od Čínské lidové republiky, jak v té době zdůraznil Vulin. Od podpisu této smlouvy uplynuly více než dva roky a systém 112 v Srbsku stále neexistuje a ani se o něm po daru příliš nemluvilo.

Ve spolupráci s Čínou pokračoval Vulinův nástupce Bratislav Gašić, který v letech 2022 až 2024 působil jako ministr vnitra. Čína poskytla Srbsku o něco menší dar v červenci 2023, kdy se Bratislav Gašić a velvyslankyně Chen Bo zúčastnili předání dvou skenerů kamionů a čtyř sad skenerů pro kontrolu zavazadel v hodnotě 9,7 milionu eur. Dar, jak je uvedeno ve sdělení Ministerstva vnitra, byl použit na kontrolu vozidel.

S ministerstvem obrany je to podobný příběh, největšími donory a spolupracovníky jsou Čína, Rusko a Spojené státy americké s tím, že o spolupráci s USA se v provládních médiích mluvilo mnohem méně než o spolupráci s Ruskem a Čínou.

Podle výzkumu Bělehradského centra pro bezpečnostní politiku (BCBP), Balkan Defense Monitor, Srbsko v roce 2023 podepsalo čtyři mezinárodní dohody o vojenských darech, jednu s Čínou a tři se Spojenými státy americkými.

Podle tohoto výzkumu byla loni největším dárcem pro ministerstvo obrany Čína, se kterou v březnu 2023 Srbsko podepsalo dohodu o bezplatné vojenské pomoci v hodnotě 6,7 milionu eur.

Spojené státy americké podepsaly dohodu o poskytnutí 155 832 dolarů srbské armádě na pokrytí nákladů na skladování a přepravu montovaných budov. Kromě toho byl dojednán dar vojenské stanů z USA v hodnotě 75 232 USD srbské armádě, a také dohoda o poskytnutí IT vybavení srbské armádě v hodnotě 21 742 USD.

Přestože jsou údaje o těchto dohodách transparentní v tom, že občané mohou vědět, kolik peněz tyto země investovaly, není známo, zda tyto dohody byla implementována, a v případě Číny není známý ani důvod daru.

Vojenská cvičení se většinou konala ve spolupráci se Spojenými státy americkými, ale také s NATO, které dominovalo jako partner zemí západního Balkánu v mezinárodní vojenské spolupráci, o čemž veřejnost nebyla dostatečně informována.

Před začátkem války na Ukrajině bylo jedním z hlavních vojenských partnerů Srbska, od kterého armáda prostřednictvím dostávala darem tanky a se kterým se účastnila vojenských cvičení, Rusko, což dlouhodobě a důsledně zdůrazňovali politici vládnoucí strany.

Zároveň se ukazuje se, že Spojené státy americké častěji „investovaly“ do spolupráce se srbskými ministerstvy. O této spolupráci se ale mnohem méně mluvilo a rozhodně se nezdůrazňovala.

Je důležité si klást otázky, jak vliv USA, Číny a Ruska ovlivňuje vnitřní politiku Srbska, vyjádření vládních představitelů vůči těmto zemím, ale i reakce občanů na ně, a proč spolupráce s USA je před srbskou veřejností často „skrytá“.

Spolupráce s Ruskem se zastavila na začátku války na Ukrajině

Vuk Vuksanović, výzkumník z Bělehradského centra pro bezpečnostní politiku, jeden z autorů Balkan Defense Monitor, vysvětluje, že Rusko bylo velmi důležité kolem roku 2013, kdy byla podepsána dohoda o vojenské spolupráci mezi náčelníky generálních štábů obou zemí, ale to vše utichlo s válkou na Ukrajině.

„Samozřejmě došlo k nákupu ruských vojenských systémů, transakcím, které byly formálně dary, jako jsou MiGy, ale které ve skutečnosti nebyly dary, protože jsme museli zaplatit instalaci těchto systémů. Došlo i na vojenská cvičení, která se pokusila zastrašit Západ, ale samozřejmě s válkou na Ukrajině je těžké hovořit o vojenské spolupráci, protože ta přestala, vojenská cvičení už nelze provádět,“ podotýká Vuksanović.

Jediné vojenské cvičení, které se v poslední době uskutečnilo, byl „Platinový vlk“ se Spojenými státy americkými v loňském roce, připomíná Vuksanović a uvádí, že jediné, co Srbsko od Rusů od začátku války dostalo, je protidronový systém Repelent.

„Ale i to pravděpodobně prostřednictvím třetí strany, předpokládám, že přes Turecko.“ Jediný sektor, kde stále funguje spojení s Rusy, je vnitřní bezpečnost a zpravodajský aparát, potenciálně stále existují kruhy, které jsou proruské, ale stále hodně záleží na tom, zda v čele těchto institucí stojí osoby, které mají sympatie vůči Rusům. V této oblasti jsou nejviditelnější problémy, jako je tlak na ruské protiválečné aktivisty nebo koordinace toho, jak kontrolovat protivládní protesty v takových otázkách. Ruský vliv je v současnosti oboustranně oportunistický vztah,“ říká Vuksanović.

Čína jako dynamická mocnost na vzestupu

Pokud jde o Čínu, Vuksanović uvádí, že jde o odlišného aktéra, který je přítomen v mnoha oblastech, a také to, že v posledních letech přichází novinky ve vztahu mezi Srbskem a touto zemí, pokud jde o akvizici čínských zbrojních systémů – dronů, které byly získány v roce 2020 a protiletadlového systému FK3 obdrženého v roce 2022.

„Jsou to vůbec první transakce čínského státu s evropským státem. Máme také praktiky, které se rozvinuly v oblasti vnitřní bezpečnosti: kamery a software pro rozpoznávání obličejů, společné srbsko-čínské policejní hlídky, příběhy o neformálních čínských policejních stanicích, měli jsme také Izraelce, kteří dodávali sledovací a odposlouchávací software. O Číně se možná mluví méně, ale je ještě dynamičtější než Rusko, protože je stále velmocí na vzestupu,“ zdůrazňuje Vuksanović.

Čína začala být dominantní, pokud jde o bezpečnostní sektor, kolem roku 2018, kdy byla poprvé podepsána dohoda o dronech a poté se objevila myšlenka společných srbsko-čínských policejních hlídek.

„Řekl bych, že to byl indikátor silnějších srbsko-čínských vazeb, ale také snahy Číny proniknout na nové trhy a rozšířit svůj politický okruh. Nedávno Čína oznámila iniciativu Global Security Initiative, kde uvedla, že chce posílit programy spolupráce, vzájemnou výměnu a vzdělávání vojenských, policejních a dalších bezpečnostních profesionálů. To je pro Čínu způsob, jak se vyrovnat s deficitem, který mají vůči USA v množství různých aliancí a partnerství po celém světě. Na druhou stranu je to také pokus prosadit se jako globální velmoc a budovat nová partnerství, protože když někdo stráví pár měsíců v Číně, přizpůsobí se jejím pracovním metodám, způsobu myšlení, rozvíjí sympatie. Tos se také může proměnit v sociální vztah, z něhož může Čína těžit, pokud se lidé, kteří projdou těmito výměnnými programy, ocitnou na důležitých pozicích,“ vysvětluje Vukasnović.

Spolupráce s USA se „skrývá“, ale je nejdůslednější

Čína je tedy v Srbsku poměrně vlivná, Ruský vliv upadá, ale země, která je v tomto konstantou, jsou Spojené státy americké, o nichž Vuksanović říká, že jsou již dlouho etablovány jako hlavní parnter, ale také že většina společných vojenských cvičení probíhá s nimi a s členskými státy NATO.

„Rozdíl v Srbsku je v tom, že o západní vojenské spolupráci, ať už s USA nebo s NATO, se v médiích mluví méně než o spolupráci s Ruskem a Čínou, což vytváří odlišný dojem. S jistotou můžeme říci, že mezi americkým zpravodajským aparátem a srbským ministerstvem vnitra, zpravodajskou službou a dalšími bezpečnostními institucemi v Srbsku existují silné vazby,“ upozorňuje Vuksanović.

Hodnotí, že spolupráce s USA je odsunuta na vedlejší kolej oproti spolupráci s Čínou a Ruskem kvůli vzpomínkám občanů na 90. léta a hněvu, který lidé cítí kvůli roku 2008 a vyhlášení nezávislosti Kosova.

„Ve veřejném povědomí obyvatelstva jsou Spojené státy a NATO stále vnímány jako nepřátelé, proto je lepší – i když s nimi spolupracujete jako s dominantní mocností, která je v regionu mnohem přítomnější než Rusko a Čína – se s touto spoluprací veřejně nechlubit, abyste nepřišli o nějaké volební body. Rusko a Čína jsou zboží, které se domácí veřejnosti prodává mnohem lépe. Zatím se jim tento plán většinou dařil, ale můžeme čekat velkou kolizi v případě propuknutí čínsko-americké studené války. I když bude vítězství Donalda Trumpa v Bělehradě vítáno, faktem je, že jde o člověka, který to s Čínou jistě nebude mít lehké a který bude tlačit zejména na menší partnerské státy, aby omezily své vztahy s Čínou a připojily se k americkým protičínským iniciativám,“ uzavírá Vuksanović.

Dary jdou do „soukromých kapes“

Bývalý ministr vnitra a premiér Zoran Živković uvádí, že dary jsou vždy dobré, zvláště v zemi s velkými ekonomickými problémy, jako je Srbsko.

„Bez ohledu na to, co říká současná vláda, že se nacházíme v době velkého ekonomického pokroku a úspěchu, to bohužel není pravda a jakýkoli dar, který má za cíl pozvednout úroveň profesionality instituce, v tomto případě Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, je vítán. Pokud mají za cíl dostat naše instituce pod zahraniční kontrolu, skrýt nějaké špinavé mezinárodní zločiny nebo špatnou zahraniční obrannou politikou, pak to není dobré,“ vysvětluje Živković.

Abychom měli jasnější obrázek, bývalý ministr upozorňuje, že musíme vědět, a domnívá se, že dnes nevíme a nemáme možnost si ověřit, na co jsou ty dary určeny – jestli jsou poskytnuty jen proto, abychom je měli, nebo jsou zaměřeny na konkrétní věci.

Živković říká, že podle toho, co současná vláda ukázala v posledních 12 letech, byly tyto dary „špinavé peníze“, které byly rozdávány lidem u moci v Srbsku, aby dělali nezákonné věci na účet nějakého zahraničního aktéra.

„Pokud Srbsko správně definuje svou obrannou a vnitřní politiku, stačí domácí peníze z rozpočtu. Pokud je správně využívány, pokud policie a armáda dělají svou práci, s minimální částkou by dosáhli cílů. Takto v Srbsku sledujeme, že máme jednu z nejvyšších úrovní kriminality v Evropě, evidentně se ty peníze utrácejí na financování zločinců a špinavé práce, a ne na ochranu občanů Srbska před dopady špatné obranné politiky,“ říká Živković.

Loňské dohody mezi ministerstvem obrany a Čínskou lidovou republikou i Spojenými státy americkými a také „utajení“ partnerství s USA, komentuje Živković tak, že vláda Aleksandara Vučiće a jeho spolupracovníků je plná tajemství, jejichž cílem je zakrýt zločin nebo primitivismus.

„Pokud jde o obranu a boj s kriminalitou, pokud to chceme dělat, jsme soběstační. Pokud chceme zneužít tyto státní služby, aby se rozvinula kriminalita a terorismus, tak je jasné, proč tyto dary přicházejí. Zda pocházejí z východu nebo západu, je jedno. Jako stát nemáme jasnou politiku ani v boji proti zločinu, ani v obranné strategii. To znamená, že peníze, které přijdou zvenčí, jdou do osobních kapes některých lidí, kteří rozhodují o tom, co je důležité na ministerstvu vnitra nebo na ministerstvu obrany, a to se týká především Vučiće a ministrů z tohoto sektoru“, uzavírá Živković.

Od současného ministra vnitra Ivice Dačiće se nám nepodařilo získat odpovědi na otázky, proč je Čína hlavním partnerem srbského ministerstva vnitra, jak dary ovlivňují zahraniční a domácí politiku Srbska a které země kromě Číny jsou významnými partnery ministerstva.

Je evidentní, že srbské úřady „sedí na dvou židlích“ i v tomto případě. Ačkoli spolupráce se Spojenými státy americkými je důležitá, což je vidět na četných darech a dohodách, srbské instituce jsou si vědomy toho, že občané Srbska nemají pozitivní pohled na USA. Z tohoto důvodu srbští představitelé o spolupráci s USA mlčí, aby do příštích voleb neztratili na popularitě, zatímco dlouhodobě prosazování dobrých vztahů s Ruskem a Čínou má na veřejnosti zcela jiný, a pro ně pozitivní výsledek.

Článek Nađi Vukajlović vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských investigativních novinářů v mapování zahraničních vlivů v deníku Danas. Přečíst si jej můžete v srbském originále zde.