Odebírání DNA a 1000 balkánských genomů. Čínské biotechnologie se rozmachují v Srbsku

Srbsko se mění v centrum biotechnologických inovací: ambiciózní projekt BIO4 kampusu má za cíl představit zemi coby biotechnologického lídra na Balkánu. Jenže za tím stojí čínský genomový gigant BGI, společnost, kterou v USA chtějí zakázat. Svědčí srbsko-čínská spolupráce o biotechnologickém pokroku? Anebo o ohrožení citlivých genetických dat?
Čínský lídr ve výzkumu genomů BGI, s nímž se Srbsko pustilo do intenzivní spolupráce, je už roky pod zahraničním drobnohledem kvůli svému svazku s čínskou armádou a zapojení do genetického profilování čínského obyvatelstva.
Srbsko se dychtivě chopilo napřažené pravice čínského přátelství a otevřelo BGI dveře do svých fakult a prestižního Institutu molekulární genetiky a genetického inženýrství (IMGGI); nechává si od Číňanů darovat covidové laboratoře a stavět stamilionový BIO4 kampus (o němž ještě bude řeč).
Mezitím na druhém břehu Atlantiku bijí na poplach americké úřady: obávají se krádeží genetických dat a chtějí zařízení BGI zakázat. „Huawei genomika“, jak BGI přezdívají některá média, se s propuknutím covidové pandemie a zesílením geopolitického tlaku obrátila k méně rozvinutým trhům. Včetně Srbska.
Článek Alekse Tešiće původně vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských investigativních novinářů v mapování zahraničních vlivů na portálu Nova. V češtině článek publikoval Deník N, pro který ho přeložila a editovala Magdalena Slezáková.