
Česko-polské vztahy čeká po nedávných parlamentních volbách v Polsku řada příležitostí, jak ovlivnit postoj Evropské unie k významným otázkám. Včetně jejího dalšího rozšíření o země jako Ukrajina nebo Moldavsko, do budoucna snad i Gruzie. Je proto klíčové si uvědomit, že region střední a východní Evropy potřebuje být na unijním fóru více slyšet. Společný postup by se tentokrát neměl zakládat jen na preferencích Polska, jak tomu v minulosti někdy bývalo. Pouze tak lze dosáhnout silnějšího a reprezentativnějšího postoje k evropským i globálním tématům a stát se přitom respektovaným partnerem Německa a Francie.
Po říjnových parlamentních volbách u našich severních sousedů dostaly česko-polské vztahy nový impuls pro svůj další rozvoj. V případě mnoha bilaterálních témat byla již dosavadní spolupráce – po překonání krize kolem hnědouhelného dolu Turów – velmi dobrá. K dalšímu vzájemnému sbližování přispěl pocit ohrožení vyvolaný po 24. únoru 2022 ruskou agresí proti Ukrajině a nepřímo i západnímu společenství. Polsko i Česko se jednoznačně postavily za napadenou zemi.
V jiných záležitostech však bude muset nastupující polská vláda znovu definovat pozici země, případně hledat na unijní úrovni nové partnery a získat potenciál pro budování koalic s dalšími členskými státy. To se příliš nedařilo během předchozí vlády vedené stranou Právo a spravedlnost (PiS). Pro česko-polské vztahy, které u většiny důležitých otázek vycházejí z podobného základu a společenského přemýšlení, to znamená příležitost pokusit se zesílit hlas našeho regionu v rámci evropských diskusí. A to hlavně v dialogu s významnými aktéry, jako jsou Německo a Francie.
Článek byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí ČR Česko-polské fórum.
Celý článek čtěte pod odkazem níže: