Polsko-slovenské vztahy ožily. Z Varšavy do Bratislavy se však stále létá přes Vídeň
Poláci a Slováci spolu sousedí stovky let, ale zdá se, jako by k sobě doposud byli vždy obráceni zády. Vzájemné vztahy udržovali výhradně na standardní úrovni a scházela chuť povýšit je na rovinu strategických sousedských kontaktů. Ruský útok na Ukrajinu vedl k oživení spolupráce. Zda to bude trvalá změna, ukáže čas.
Polsko-slovenské kontakty se vymykají jednoduché analýze a jsou plné paradoxů. Z geografického pohledu je polská jižní hranice se Slovenskem historicky nejstálejší: vznikla ve středověku a téměř se neměnila. Pro Polsko je to nebývalá situace, a to dokonce i v případě České republiky – jediným tradičním úsekem polsko-české hranice je totiž oblast Těšínského Slezska. Západně od něj již leží území přiznaná Polsku po druhé světové válce, kam byli přesídleni repatrianti z východu země anektovaného Sovětským svazem. Polské hranice s Německem, Ruskem, Litvou, Běloruskem a Ukrajinou jsou výsledkem dobových politických rozhodnutí.
Článek byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Celý článek čtětě pod odkazem níže:
