Počátek Iniciativy Trojmoří sahá do roku 2015, kdy se polské vlády ujala strana Právo a spravedlnost (PiS), přičemž první summit se konal o rok později v chorvatském Dubrovníku. Přestože polský prezident Andrzej Duda (pro nějž jde o nejviditelnější samostatnou aktivitu na poli zahraniční politiky) měl zjevně výrazně vyšší ambice, jediným hmatatelným výstupem Trojmoří prozatím zůstává založení fondu, které bylo oznámeno na summitu v Bukurešti v roce 2018.

Deklarovaným cílem tohoto fondu, který by měl ze začátku disponovat částkou až pět miliard eur, je financování projektů z oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury. Ty mají přispět k vyrovnání rozdílů mezi novými a starými členskými zeměmi EU a zároveň vytvořit chybějící spojení na ose sever-jih, do které se podle polské prezidentské kanceláře na rozdíl od osy západ-východ neinvestovaly dostatečné prostředky. Pokud to ale iniciátoři myslí s velkými investicemi vážně, musejí se mnohem více snažit při hledání financí. Podle odhadů z období vytváření fondu je totiž na vybudování chybějící infrastruktury v regionu potřeba najít do roku 2030 až 600 miliard eur.

V Česku zůstává Trojmoří, jehož název odkazuje na prostor mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem, spíše neznámé a na okraji pozornosti. Výmluvnou ilustrací českého přístupu k této iniciativě je oficiální fotografie ze summitu ve Varšavě v roce 2017, kterého se zúčastnil i americký prezident Donald Trump. Vedle něj stojí na fotografii deset prezidentů včetně Andrzeje Dudy, Andreje Kisky a Jánose Ádera, zatímco Českou republiku na ní reprezentuje tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Česko tak bylo spolu s Rakouskem jedinou zemí Trojmoří, jež na tento summit nevyslala hlavu státu.

Článek byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Celý článek čtětě pod odkazem níže: