Na základě více než 7700 textů ve třech jazycích jsme zjistili, odkud pochází většina informací, které o Číně máme, kdo vytváří mediální obraz Číny a jak tento obraz vypadá. Současně s tím paper přináší první výsledky analýzy nejvýznamnějších aktérů, kteří se vyjadřovali k Číně, a jejich vzájemných vazeb. Díky komparativnímu charakteru projektu  je možné určit, jak se jednotlivé země vyjednávají s razantnějším vstupem Číny do středoevropského prostoru a jakou strategii vůči nim uplatňuje Čína.

Policy paper kromě výsledků výzkumu přináší také řadu doporučení pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, z nichž mnohá jsou aplikovatelná i pro další evropské země.

„Česká média, ve srovnání se slovenskými i maďarskými, vykazují značnou míru resilience vůči narativu, který líčí Čínu jako jedinečnou ekonomickou příležitost a který v Čechách šíří některé politické a ekonomické elity. Česká média byla k Číně značně kritická a vybírala si témata, typu lidská práva nebo Tibet, která nejsou u našich sousedů tak výrazně zastoupena. Analýza ChinfluenCE však ukázala, že kritika Číny prudce klesá se změnou vlastnictví médií – na případu TV Barrandov a Týdne je vidět, že v okamžiku, kdy do média vstoupil čínský spoluvlastník, klesla kritika Číny na nulu,“ píše Ivana Karásková, hlavní koordinátorka projektu.