Se stále rostoucí akutností přecházet na nízkouhlíkovou energetiku a zrychlením umisťování větrných turbín, solárních elektráren a dalších technologií využívajících obnovitelné zdroje energie v Evropské unii bude zásadní usnadnit společenské a politické přijetí rychlé energetické tranzice. Aby k tomuto došlo, je potřeba zajistit, aby socioekonomické výhody plynuly přímo ke komunitám v regionech, které budou tranzicí nejvíce dotčeny.
Protože jsou obnovitelné zdroje energie mnohem více decentralizované než například uhelný průmysl, má odklon od uhlí zcela jiné dopady na různé evropské regiony. Studie se proto zaměřuje právě na možnosti různých politik, jak přechod na nízkouhelné zdroje učinit co nejspravedlivěji, a přináší pět případových studií různých evropských regionů.
Jedním ze zkoumaných regionů je region Severozápad, kde uhelný průmysl zaměstnával přes deset tisíc lidí, zatímco OZE přinesou “pouze” 2 300 předpokládaných nových pracovních míst.
Autoři případové studie makroekonomických dopadů OZE na region Severozápad upozorňují, že evropské fondy by měly být hlavními nástroji pro financování tranzice a zároveň katalyzátorem změny i ambicí na regionální a národní úrovni. Uhelné regiony jako jsou Ústecký a Karlovarský kraj zcela jasně potřebují významnou podporu pro proměnu pracovního trhu, a to vzhledem ke stávajícím strukturálním problémům zaměstnanost a k nižšímu potenciálu OZE zde vytvořit nová pracovní místa.
Stainforth, T., Gore, T., & Urios Culiañez, J. ‘The socio-economic impacts of renewable energy in EU regions’ (2021) Institute for European Environmental Policy