Potenciál obnovitelných zdrojů v České republice: Fotovoltaické elektrárny v povrchových dolech
Oldřich Sklenář
/ Ed. 14. 12. 2020
Kolik procent naší spotřeby energie jsme schopni pokrýt z domácích obnovitelných zdrojů? Na otázku se pokusí odpovědět tento krátký seriál. Ve čtvrtém díle se podíváme na možnosti fotovoltaických elektráren umístěných v povrchových dolech.
Povrchové doly po ukončení těžby fakticky spadají do kategorie brownfieldů, kterými se zabýval minulý díl. V něm citovaná studie ovšem nezahrnovala důlní brownfieldy vzniklé po povrchové těžbě, proto je tomuto tématu věnován samostatný text.
Rekultivace po těžbě uhlí
Jako první se podíváme na fotovoltaické elektrárny (FVE) vzniklé v rámci rekultivace uhelných dolů.
V zahraničí nejsou tyto projekty ničím neobvyklým, což dokládá příklad nedávno dokončené FVE v blízkosti čínského města Shuitou, s instalovaným výkonem 300 MW.
Podobné elektrárny se nachází i v blízkosti našich hranic. V současnosti největší německou FVE je Solarkomplex Senftenberg s instalovaným výkonem 168 MW. Tato elektrárna, postavená v místě bývalého dolu v oblasti lužického hnědouhelného revíru, je v provozu již od roku 2011.
Pro změnu největší polskou FVE se má příští rok stát 70 MW FVE postavená na místě bývalého hnědouhelného dolu nedaleko obce Brudzew ve Velkopolském vojvodství. Elektrárnu financuje společnost ZE PAK, která je nyní největším polským producentem uhelné elektřiny. Projekt se tak má stát jedním ze symbolů probíhající energetické transformace.
Dalším příkladem může být maďarská FVE Mátra nacházející se na místě uhelného dolu Visonta. Stávající FVE o výkonu 36 MW má být po odstavení zdejší uhelné elektrárny rozšířena až na 420 MW. V budoucnu by jí měla doplňovat paroplynová elektrárna o výkonu 500 MW a dle dřívějších zmínek i 600 MW přečerpávací elektrárna, 50 MW bateriové úložiště nebo výrobna solárních panelů. V minulosti bylo diskutováno také možné využití této FVE pro výrobu syntetického metanu.
Celý článek naleznete na odkazu níže:
