Článek 6 Pařížské dohody chybějící díl do skládačky světové klimatické akce
Globální změna klimatu představuje bezprecedentní výzvu civilizačních rozměrů. Má-li dojít k zásadnímu snížení vypouštění skleníkových plynů na celosvětové úrovni, je nezbytné, aby se státy dohodly na spravedlivém sdílení odpovědnosti, byly schopny se vzájemně motivovat ke zvyšování ambicí a zároveň pozvedly stávající rozsah a podobu mezinárodní spolupráce.
Přestože již koncem roku 2015 nalezlo 195 států světového společenství shodu na textu Pařížské dohody o změně klimatu a o rok později došlo k jejímu vstupu v účinnost, některé její části zůstávají nadále otevřené či nevyjasněné. Příslovečným chybějícím dílkem skládačky světové klimatické akce je článek 6. Jeho smyslem je především vybudování přeshraničních tržních mechanismů napomáhajících státům v naplnění jejich vnitrostátně stanovených příspěvků ke snižování emisí skleníkových plynů.
Cílem policy paperu je přiblížit českému publiku smysl tržních a souvisejících mechanismů v kontextu globální klimatické akce s důrazem na stále probíhající vyjednávání o podobě implementace čl. 6 Pařížské dohody. Policy paper tyto mechanismy nejprve zasazuje do souvislosti s klíčovými principy mezinárodní spolupráce, poté shrnuje historii jejich vývoje a v neposlední řadě nastiňuje dynamiku mezinárodních vyjednávání a nabízí čerstvé poznatky ve vztahu k právě ukončeným madridským jednáním.