Oproti nastavování nových cílů pro jednotlivé sektory a jejich ukotvení do evropské legislativy je tak v příštích pěti letech možné očekávat spíše důraz na jejich implementaci. S tím, jak dekarbonizační cíle EU ovlivňují rozšiřující se počet odvětví a postupně začnou dopadat na samotné spotřebitele, se také polarizuje česká i evropská debata a postoj veřejnosti k souvisejícím tématům. Kromě otázek konkurenceschopnosti a čistého průmyslu, které budou v tomto institucionálním cyklu nově akcentované, bude proto zároveň nutné klást důraz na sociální rozměr transformace a nastavování sociálně spravedlivých opatření.

Tento paper sloužil jako podkladový dokument ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Česko a klimatické cíle Evropské unie, jenž se uskutečnil v pátek 31. ledna 2025. Odpovídá na 4 otázky:

1. Jak se promění klimatická debata v novém institucionálním cyklu EU a jakým způsobem se klíčové unijní priority v podobě posílení konkurenceschopnosti a produktivity unijní ekonomiky odrazí v úsilí o naplňování cílů klimatické politiky EU?

2. Která opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu se mohou stát předmětem revize v dalších letech a jakou roli v tomto procesu může sehrát Česko?

3. Jak nastavit politiky a využít finanční a jiné nástroje na národní úrovni tak, aby vedly k dosažení klimatických cílů bez negativních dopadů na konkurenceschopnost unijního hospodářství a zároveň účinně chránily domácnosti ohrožené energetickou či dopravní chudobou a nerozevíraly sociální nůžky?

4. Jakým způsobem může vláda svou evropskou politiku v oblasti klimatu srozumitelně, účinně a proaktivně komunikovat s veřejností?