Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se k nám! Hledáme projektového administrátora / administrátorku!

2050 – klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot

Tomáš Jungwirth Březovský Tomáš Jungwirth Březovský / Ed. 17. 8. 2021
2050 – klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot

Podcast 2050 má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte proto úhel pohledu, který je jednoduchý a černobílý. Zatímco v některých krocích k udržitelné budoucnosti má lidstvo už dnes jasno a stačí je jen realizovat, jinde ještě nevíme. Dozvíte se také, co se aktuálně v souvislosti s klimatickou změnou děje na politické a legislativní úrovni a jak může ke zlepšení přispět každý z nás.

DÍL PRVNÍ: Přechod ke klimatické neutralitě

Hlavním tématem této epizody (stejně jako celého podcastu) je přechod ke klimatické neutralitě. Abychom zastavili oteplování planety, a zamezili tak zhoršování změn klimatu, musíme do ovzduší vypouštět jen takové množství skleníkových plynů, které jsme schopni z atmosféry odebírat. Tomu se říká klimatická neutralita.

V první epizodě podcastu si uděláme celkový přehled toho, jaké zdroje emisí skleníkových plynů v České republice máme a co je potřeba udělat k tomu, abychom do roku 2050 klimatické neutrality dosáhli. Velkou studii na toto téma nedávno vydala konzultační společnost McKinsey. Můžete se těšit na rozhovor s jedním z jejích autorů.

Přechod ke klimatické neutralitě není jen v zájmu států, ale i firem. Navštívili jsme společnost IKEA a ptali se, jak se k probíhající transformaci staví. Na závěr epizody se také podíváme na možné scénáře dalšího vývoje a vybarvíme obrázek toho, jak by mohla naše blízká budoucnost vypadat.

Hosté: Viktor Hanzlík (McKinsey) Barbora Geršlová (IKEA) Tomáš Jungwirth (Asociace pro mezinárodní otázky) Helena Továrková (Nadace Veronica)

DÍL DRUHÝ: Transformace energetiky: přechod na obnovitelné zdroje

Když se bavíme o energetice v České republice, myslíme tím výrobu elektřiny a tepla. Ta je u nás zodpovědná za 40 % emisí skleníkových plynů, a je tak největším znečišťovatelem. Díky tomu se zde však také můžeme

emisí zbavit poměrně jednoduše. Druhá epizoda srovnává jednotlivé zdroje výroby elektřiny z hlediska jejich produkce v ČR a také podle toho, jak jsou „čisté“ – kolik emisí skleníkových plynů produkují. Rozebíráme tu podrobně obnovitelné zdroje energie, zejména slunce a vítr, které mají v Česku obrovský potenciál.

Dozvíte se, jakým směrem se může naše energetika vydat, abychom v roce 2050 vyráběli jen takovou elektřinu, která klimatickou změnu dál neprohlubuje. Na závěr se také podíváme na dekarbonizaci teplárenství a na to, jak fungují nabídky „zelené“ elektřiny, které jsou dnes už docela běžně na trhu.

Hosté: Oldřich Sklenář (Asociace pro mezinárodní otázky) Jan Rovenský (Greenpeace) Martin Madej (Asociace pro mezinárodní otázky).

DÍL ČTVRTÝ: Klimatická neutralita v krajině: zemědělství a lesnictví

Na krajinu máme poměrně velké nároky. Kromě toho, že využíváme její produkční funkci, tedy například v ní pěstujeme obilí či využíváme dřevo z lesů, byli bychom rádi, kdyby krajina byla také zdravá a pomáhala nám pohlcovat skleníkové plyny. Vzhledem k probíhajícím změnám klimatu je zároveň nutné, abychom měli krajinu odolnou, která dokáže vydržet například delší sucho nebo zvládnout občasné požáry. A v neposlední řadě bychom si přáli, aby byla naše krajina krásná a my mohli dál chodit s rodinami do lesa a na výlety. Kvůli všem těmto nárokům je krajina velmi komplexní systém, který bude ve vztahu ke klimatické neutralitě opravdu náročné transformovat.

V této epizodě se podrobně podíváme na sektory lesnictví a zemědělství. Vysvětlíme si, jaký je jejich současný stav a jaké kroky bychom mohli podniknout pro to, aby byla naše krajina v roce 2050 zdravá a dávala nám to, co od ní potřebujeme.

Hosté: Michaela Kožmínová (Asociace pro mezinárodní otázky) Vojtěch Kotecký (Univerzita Karlova) Radek Pokorný (Mendelova univerzita v Brně) – rozhovor proběhl v rámci projektu Science Slam MUNI. Za jeho poskytnutí děkujeme Mendelově univerzitě v Brně a Masarykově univerzitě.

DÍL PÁTÝ: Transformace dopravy: je elektromobilita naše budoucnost?

O elektroautech se mluví v poslední době opravdu hodně. My se v páté epizodě zaměříme na detailní srovnání spalovacích motorů a elektromotorů a vyjádříme se ke třem argumentům, které lze v souvislosti s elektromobily často slyšet:

Mají příliš krátký dojezd. Není pro ně vytvořená infrastruktura. Jejich výroba je příliš ekologicky náročná.

Dozvíte se, jak by mohla vypadat doprava budoucnosti a také to, proč je důležité přemýšlet nejen nad typem pohonu, ale nad celou řadou dalších věcí – od způsobu, jak stavíme svá sídla, až po normy, na které jsme ve společnosti zvyklí.

Host: Oldřich Sklenář (Asociace pro mezinárodní otázky)

DÍL ŠESTÝ: Krátká exkurze do transformace průmyslu

Průmysl produkuje emise skleníkových plynů tím, že spotřebovává velké množství energie při všech procesech spalování, zahřívání, sušení nebo destilace. Tato část úzce souvisí s nutností dekarbonizace sektoru energetiky, o které jsme mluvili ve druhé epizodě. V šesté epizodě se nyní podíváme také na to, jaké emise vznikají v průmyslu přímo, a to samotnou výrobou či chemickými reakcemi využívanými v konkrétních odvětvích. Jako příklad můžeme uvést výrobu cementu, kde oxid uhličitý vzniká přímo během chemické reakce. V této epizodě se tedy dozvíte nejen to, jakým způsobem bychom mohli dosáhnout uhlíkové neutrality, ale i ve kterých oblastech prozatím narážíme na technologické limity.

Hosté: Oldřich Sklenář (Asociace pro mezinárodní otázky) Jan Rovenský (Greenpeace) Martin Madej (Asociace pro mezinárodní otázky)

DÍL SEDMÝ: Změny na politické úrovni & jak může přispět každý z nás

Přehled možností, jak dosáhnout uhlíkové neutrality v jednotlivých sektorech, máme za sebou. Pořád ale nevíme přesně, kdo tedy zařídí, aby se to opravdu stalo. A právě na to se podíváme v poslední epizodě první série našeho podcastu. Uděláme si přehled o tom, jak ke klimatické změně přistupují politici jinde v Evropě a ve světě – a co se na mezinárodní i národní úrovni v této oblasti aktuálně řeší. Zkrátka jaké nástroje mají státy, aby motivovaly k potřebným změnám, a klimatické neutrality tak bylo opravdu dosaženo. Systémové změny také musí jít ruku v ruce se změnami v individuálním chování každého z nás – ve druhé části epizody proto nabízíme volnější rozhovor o tom, jak k těmto změnám přistupovat, které z nich dávají smysl a které vlastně možná tak důležité nejsou. Zaměříme se hlavně na oblast úspor energie, způsob stravování a dopravu. Abychom klimatické neutrality opravdu dosáhli, musí potřebné změny probíhat synergicky napříč všemi oblastmi. Systémové změny na politické úrovni nebo na úrovni velkého byznysu musí jít ruku v ruce s tím, jak se budeme jako jednotlivci chovat, co budeme kupovat a jak budeme žít.

Hosté: Michal Broža (OSN) Kateřina Davidová (Centrum pro dopravu a energetiku) Tomáš Jungwirth (Asociace pro mezinárodní otázky) Kristina Zindulková (Asociace pro mezinárodní otázky) Helena Továrková (Nadace Veronica)

Podcast 2050 vám přinášejí Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku.

Podcastem vás provází Petr Holík a Vendula Svobodová

Zvuk: Jan Růžička & http://nahravadlo.cz

Hudba: Professor Leopard

 

Původní vydání: Podcast 2050

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 3454
energetika 476
životní prostředí 334
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: