Silné NATO skrze silnou Evropu: Vesmír a lasery jako možný český příspěvek
První rok Trumpovy administrativy se pro mnohé překvapivě nesl v udržování americké transatlantické politiky v zajetých kolejích.
Evropští členové Aliance mezitím – 4 roky po přelomovém summitu ve Walesu a dle tehdy daných příslibů – mírně navýšily výdaje na obranu a mezi země, které plní doporučení utrácet 2 % HDP na obranu, se zařadily Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Od summitu ve Walesu v roce 2014 probíhá transformace NATO, která bere v potaz ruskou agresivní politiku ve východní Evropě a obavy států tzv. východního křídla Aliance. Kromě řady již realizovaných opatření NATO utvoří dvě nová alianční velení v Evropě a USA.
I přes tyto pozitivní změny ve velitelské struktuře NATO je ale z důvodu rostoucích ruských schopností A2/AD možné dosáhnout věrohodného zastrašení Ruska čím dál méně pouhým signalizováním připravenosti aliančních sil přesunout se na východní hranici NATO. Aliance musí nadále dbát na udržení své technologické převahy.
Policy paper Petra Boháčka a Jakuba Kufčáka se věnuje výzvám spolupráce EU-NATO ve vojenské mobilitě, obranných průmyslech a plánování schopností. Dále identifikuje kosmické a laserové schopnosti jako oblast, jejímž rozvojem může Česká republika přispět k nápravě technologické nerovnováhy mezi USA a Evropou a pomoci čelit ruské schopnosti zamezení přístupu (A2/AD).
Tento policy paper vznikl s podporou Konrad Adenauer Stiftung.