Dobrou zprávou je, že podle oficiálních informací Ministerstva zahraničních věcí chybí český velvyslanec jen v Chorvatsku, Švédsku a Libanonu. V této době, kdy čeští občané potřebují funkční zahraniční službu, se můžeme těšit uklidňující zprávou, že diplomacie na nejvyšších místech je kapacitně zabezpečená. 

I přes probíhající pandemii se dařilo ambasadory v obvyklé míře střídat. Od předloňského léta došlo k 22 rotacím. Na obsazenosti a počtu střídání je vidět, že prezidentovi, ministrovi zahraničních věcí a předsedovi vlády se daří při nominacích najít společnou řeč. Doba vleklých handrkování a blokací je zdá se pryč, anebo neshody tolik nepronikají na veřejnost. 

Mírný pokrok v mezích české zahraniční politiky

Český velvyslanecký sbor tvoří povětšinou profesionálové. Průměrný věk ambasadora je 57 let a jen 11 z nich neuvádí předchozí diplomatickou zkušenost. Česká republika má samozřejmě několik velvyslanců, kteří své pozice získali díky politické přímluvě. I ve vyspělých demokraciích se jedná o běžnou praxi. Nejvyšší vládní představitelé si často na exponovaná místa přejí osoby, kterým důvěřují. Nejinak tomu bylo v případě posledních výběrů velvyslanců při NATO, v Paříži nebo v Budapešti. Ačkoli podobný krok může vzbuzovat řadu otázek, politická nominace nutně neznamená špatného velvyslance. Takových ambasadorů by ale nemělo být příliš mnoho, aby jejich přítomnost nedemotivovala juniornější diplomaty, a takové umístění by vždy mělo být odůvodněné. Bohužel některá vyslání osob bez zahraniční zkušeností (ČR má nyní 4 tituláře, kteří nedeklarují žádný pracovní pobyt mimo vlast), ale s bohatou politickou či kvazipolitickou kariérou na zastrčené evropské ambasády dobré vysvětlení postrádají. 

Stále máme mnohem více velvyslanců než velvyslankyň. Žen ale za poslední rok a půl výrazně přibylo – z 11 na 18. Pořád to sice není ani pětina velvyslaneckého sboru, přesto jde o zlepšení. Podmínkou pro hodnotný výkon diplomatické služby není vysokoškolské studium v oboru diplomacie či mezinárodních vztahů. Profily českých titulářů jsou totiž rozmanité, vždyť pouze 15 z nich tyto obory původně vystudovalo, obdobnou akademickou kvalifikaci si doplnilo později dalších 25. Prezident Zeman často opakoval, že bude za velvyslance jmenovat ekonomy. A jeho preference se patrně prosadila – 24 velvyslanců původně vystudovalo ekonomické obory, především mezinárodní obchod. Jazyky či teritoriální studia patří rovněž mezi obvyklé disciplíny – populárními jsou, zejména u těch starších, arabistika či afrikanistika. Absolventi práv jsou často celkem přirozeně přiřazování k mezinárodním organizacím. Mezi českými velvyslanci je nadále 10 absolventů elitní sovětské diplomatické akademie MGIMO a zajímavé je, že se toto číslo za posledních šest let, kdy biografii diplomatického sboru sledujeme, téměř neměnilo.