Úsilí:                            1-

Výsledky:                    2-

Normativní aspekt:    2

Výsledná známka:    2

Mezi Českou republikou a Německem probíhá na mnoha úrovních konstruktivní praktická spolupráce, která se v roce 2016 ještě prohloubila. Příznivý vliv na tento trend má i česko-německý strategický dialog. Dobrou zprávou je prodloužení financování Česko-německého fondu budoucnosti a Česko-německého diskuzního fóra, díky němuž bude pokračovat kooperace občanských společností v obou zemích. Další posuny brzdila absence dlouhodobé a sdílené vize české evropské politiky. K dobrým vzájemným vztahům nepřispěla ani útočná vyjádření vůči Německu nebo spolkové kancléřce, především ze strany prezidenta, ministrů vnitra a financí a předsedy Senátu. Uspokojivě se nepodařilo vyřešit otázku modernizace česko-německých železničních spojení.

Česko-německé vztahy se po bouřlivé druhé polovině roku 2015 začaly uklidňovat. Přispěly k tomu jednak vnější okolnosti: zmírnění tzv. migrační krize, politické změny v Polsku, změna statusu Česka v nejméně problematický článek Visegrádské skupiny i perspektiva brexitu a s ní spojená nutnost úvah o nové podobě EU; svou roli ve vzájemných vztazích ale sehrál také viditelný zájem obou vlád a především premiérů a ministerstev zahraničí na dalším rozvoji bilaterální spolupráce.

Druhým rokem pokračoval Česko-německý strategický dialog, který představuje solidní základ pro rozvíjení diskuzí a spolupráce, zejména na mezirezortní úrovni. V jeho rámci se také třikrát sešla také pracovní skupina k tématu migrace a integrace, což lze vzhledem k významu této problematiky pro bilaterální vztahy hodnotit pozitivně. Ze zasedání vyplynul oboustranný zájem na spolupráci při řešení příčin migrace v zemích původu a důsledků v tranzitních zemích (plánuje se i společný humanitární projekt v Jordánsku) a na ochraně vnějších schengenských hranic. Spornou však zůstává otázka přerozdělení uprchlíků mezi evropskými zeměmi.

V rámci strategického dialogu i ve vztazích se sousedními spolkovými zeměmi Saskem a Bavorskem kladly obě strany nadále důraz na rozvoj spolupráce v oblasti vědy, digitalizace a průmyslu 4.0. Toto téma bylo i důležitým bodem srpnové návštěvy kancléřky Angely Merkelové v Praze. Vysoce nadstandardní zůstává česko-německá policejní spolupráce. V loňském roce vstoupila v platnost nová smlouva, která se touto oblastí zabývá.  Nepříznivou zprávou byla naopak aktualizace Spolkového plánu dopravních cest. Navzdory úsilí české strany i sousedních spolkových zemí získaly klíčové projekty vysokorychlostní tratě Praha-Drážďany a modernizace železničního spojení z Prahy do Mnichova včetně napojení na Norimberk pouze status potenciální potřeby. To znamená, že sice budou nadále zkoumány možné náklady a přínosy těchto projektů, ale zahájení výstavby zatím není na pořadu dne. Jen malou náplastí je otevření posledního úseku dálnice (A17/D8) mezi Prahou a Drážďany.

Vzájemné vztahy posiluje i fakt, že zatěžující témata minulosti z aktuální politiky prakticky zmizela a hovoří se o nich téměř výhradně v souvislosti se vstřícnými gesty jedné či druhé strany. V loňském roce rezonovalo zejména smířlivé vystoupení ministra kultury Daniela Hermana na sudetoněmeckém sjezdu.

K prohloubení relací naopak nedošlo mezi prezidenty obou zemí a pokrok se vzhledem k protiuprchlickým postojům Miloše Zemana zřejmě ani nedá očekávat. Prezidentovy výroky mají nepříznivý vliv na nálady české veřejnosti a poškozují obraz Česka v očích  německé společnosti. Absence výraznější prezidentské linky v česko-německých vztazích nicméně není fatální. Naopak dobře fungovala premiérská spolupráce, zpečetěná návštěvou kancléřky v Praze. Slabá zůstává komunikace mezi parlamenty obou zemí.