Ve východní Evropě se v posledních letech zintenzivňuje politická, ekonomická a bezpečnostní nestabilita. Region tvrdě zasáhla jak rusko-gruzínská válka v srpnu 2008, tak globální ekonomická krize. Všechny země východní Evropy navíc čelily nebo čelí vnitropolitickým problémům. Od března 2014 byla tato vleklá krize ještě dále umocněna anexí Krymu a rusko-ukrajinskou válkou na Donbasu. Tyto události narušily mezinárodní právo a celkový světový pořádek budovaný po roce 1945. Východní sousedství EU se znovu stalo zdrojem mezinárodního napětí, a to i přesto, že EU svou Evropskou politikou sousedství, resp. Východním partnerstvím, aktivně usilovala o pravý opak.

Dle aktuální bezpečnostní strategie a i zahraničněpolitické koncepce představuje východní Evropa pro ČR strategicky významný region z hlediska bezpečnosti a dodávek strategických surovin. Několik zemí tohoto regionu, zejména pak Ukrajina, se zároveň řadí k prioritním pro českou exportní politiku a také k zemím, kde se ČR angažuje z hlediska své transformační politiky.

Zmatená vyjádření politických elit k otázce sankcí EU vůči Rusku, protahované schvalování Asociační dohody EU s Ukrajinou v Poslanecké sněmovně i slábnoucí podpora euroatlantického směřování Gruzie ukazují, že česká zahraniční politika nedokázala na dynamický vývoj ve východní Evropě prozatím najít koherentní odpověď reflektující strategické zájmy.

Uzavřený kulatý stůl je organizován v rámci projektu Hledání českého řešení pro klíčová zahraničněpolitická témata EU, který je podpořen pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung.

DATUM A ČAS

úterý, 13. září 2016

POŘADATEL

AMO

PARTNEŘI

pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung

PRACOVNÍ JAZYK

čeština