Sobotkova vláda deklaruje, že ve své evropské politice bude prosazovat sociálně silnou Evropu. „Pokud má EU fungovat jako ekonomické a politické společenství, musí mít i sociální dimenzi,“ řekl EurActivu v rozhovoru první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák. „Evropská komise to začíná chápat, například v každoročních hodnoceních ekonomik členských zemí se objevují sociální otázky.“

Předchozí české vlády zdůrazňovaly, že sociální politika musí zůstat plně v rukou národních vlád, čímž se rozcházely například s francouzskými nebo švédskými představami. Petr Drulák si nemyslí, že by se pravomoci Evropské komise mohly v této oblasti výrazně posílit. „Je ale reálné posilovat sociální dimenzi ostatních politik, zejména těch hospodářských,“ uvedl první náměstek Lubomíra Zaorálka.

Jak by takové posílení mělo konkrétně vypadat? Premiér Bohuslav Sobotka ho ve svém v březnovém projevu v Berlíně shrnul, když popisoval, co by měla Evropa po krizi dělat: „Podpořit inkluzivní zaměstnanost, vysušit daňové oázy, regulovat finanční transakce, mít pod kontrolou své dluhy a snažit se nepřidávat další, sladit sociální standardy a držet je vysoko, pečovat o klima, dbát na naplňování rovnosti mužů a žen.“

Větší důraz na sociální dimenzi oslovení představitelé koaličních stran sice připouštějí, jakýkoliv posun pravomocí na nadnárodní úroveň ale odmítají. „Základ by měl být podporován prostřednictvím priorit z rozpočtu Evropské unie, ale jednotlivé nuance by měly být ponechány na každém státu,“ myslí si předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL. „Rozpočet EU by se měl zvýšit za předpokladu, že se bude využívat na globální výkyvy ekonomiky.“

Ani europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová by nechtěla silnější Komisi a výraznější posun na ose mezi neoliberálním a sociálně-demokratickým konceptem Evropy. „Měli bychom usilovat o kombinaci obou těchto modelů. Pokud bych si ale měla vybrat, pak se spíše kloním k té první variantě,“ řekla EurActivu europoslankyně. „I neoliberální model vede k růstu zaměstnanosti, jen k tomu používá jiné nástroje.“

Podle předsedy opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg by Evropská unie měla být ekonomicky liberální. „Můžeme vydávat pouze peníze, které jsme vydělali. S tím souvisí i posilování konkurenceschopnosti, na kterém musíme pracovat a rušit bariéry, které tomu brání,“ uvedl v rozhovoru, který ve středu naleznete na stránkách EurActivu, Schwarzenberg. „Pro evropskou budoucnost nejsou klíčové výdaje na sociální věci, ale na vědu a výzkum.“

Střední cesta

Ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál si myslí, že se Evropská unie bude nadále ubírat střední cestou mezi oběma koncepty, tedy sociálně-tržním hospodářstvím, které podporuje Německo. „Je to model vhodný i pro Českou republiku vzhledem ke struktuře ekonomiky, návaznosti na Německo i mentalitě,“ sdělil Dostál EurActivu.

Hospodářský růst České republiky se v posledních letech zastavil a HDP na hlavu se pohybuje kolem 80 procent průměru EU. Zdá se, že doby, kdy konjunkturu hnala levná a kvalitní pracovní síla, už jsou nenávratně pryč.

Prosazování sociálně-tržního modelu Evropské unie by podle Dostála mohlo také vést ke sbližování sociálních standardů za účelem odstraňování sociálního dumpingu, na který Česká republika ještě pořád sází.

„Budování sociálně soudržné Evropy vytváří velké dilema, které si musí vyřešit především ČSSD,“ uvedl Vít Dostál. „Na jedné straně je to součástí narativu sociální Evropy, ke které se hlásí. Na druhé straně se tím ale ČR připraví o řadu výhod, což může ohrožovat zaměstnanost.“

Takový vývoj by určitě nepřidal na už tak nízké popularitě Evropské unie u české veřejnosti. Tu přitom poslední národní zpráva Eurobarometru pro Českou republiku přisuzuje tomu, že se ekonomicky slabší část populace „domnívá, že EU neplní jejich požadavky na zlepšování životní úrovně.“

Europoslankyně Charanzová si ale myslí, že větší důraz na sociální politiku na evropské úrovni by Unii zvýšenou popularitu nepřinesl. „Evropané by neměli mít pocit, že je EU svými regulacemi dusí. Důležité proto je, abychom na evropské úrovni ponechali jen to potřebné pro chod Unie,“ podotkla.

Rovinu členských států pro zlepšení obrazu Unie zdůrazňuje i analytik Dostál. „Klíč leží na národní rovině nebo v politických stranách, které se musí rozmyslet, jaká Evropa vychází z jejich představy rozvoje ČR. Když si dají tuhle práci, budou moci Evropu představit i pozitivně.”

Autor: Jan Pavec