„Nepodporuji jednostátní řešení. Nevěřím, že je to vůbec nějaké řešení. Podporuji vizi dvou států pro dva národy – demilitarizovaný palestinský stát, který uznává židovský stát. Těším se na diskuzi s Vámi o tom, jak bychom tuto vizi mohli bezpečně a odpovědně prosadit v praxi,“ citoval Netanjahua před setkáním s Mogheriniovou list Times of Israel.

Předvolební výroky, povolební kroky

Netanjahuova nová přístupnost k dialogu s Palestinci je odklonem od toho, co slíbil voličům před březnovými volbami, které ho znovu vynesly do premiérského křesla.

„Ostrá prohlášení /mu/ pomohla vyhrát volby, ale nyní musí čelit mezinárodním důsledkům. EU je významným obchodním partnerem Izraele, tudíž v tomto případě je nutnost napravit škody akutnější,“ řekl pro Euroskop Jakub Záhora, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Netanjahu svoje výroky mírnit již po volbách. Pokračoval i během návštěvy Mogheriniové. Podle Záhory ale v zemích EU existuje velká skepse vůči záměrům izraelské vlády v palestinské otázce. Proti i tato relativně smířlivá rétorika nebude brána moc vážně.

„Nemluvě o tom, že Netanjahu samotný je v nově ustanovené vládě ještě na umírněnější části politického spektra,“ dodal.

Jeho Likud utvořil koalici se stranou Židovský domov vedenou lídrem Naftalim Bennettem, která je proti založení palestinského státu a podporuje vznik osad na okupovaných územích Západního břehu, dále s ultraortodoxními stranami Šás a Judaismus jednotné tóry a středopravicovou stranou Kulanu.

Zvláštní označení pro výrobky z osad

Ještě před samotným jednáním byl podle listu Newsweek Netanjahu pod nátlakem kvůli sankcím, kterými Evropská unie hrozila.

Například znepříjemněním pro obyvatele některých židovských osad pokud by žádali o dvojí občanství a pobývali na okupovaných územích. EU by po nich dokonce mohla při cestách do Evropy chtít víza.

Ekonomicky jde například o rozdílné označování výrobků, které pocházejí z osad, protože se podle mezinárodního práva nacházejí na Izraelem ilegálně okupovaném území. Požadavek na takto jasné značení potravin poslalo v dopise Mogheriniové celkem 16 ministrů zahraničí členských států EU.

Podobná snaha není v EU nová. Už v roce 2013 se o nezávazné označování zemědělských a kosmetických výrobků z osad snažila tehdejší Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová.

Netanjahu musí uklidnit EU a USA

Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci ztroskotaly v dubnu 2014 poté, co Palestinci nařkli Izrael z toho, že neplní řádné termíny při propouštění vězňů, a také kvůli osadám.

Americký prezident Barack Obama se ke konci druhého volebního období ve smíření izraelsko-palestinského sporu příliš neangažuje. Smírčí pozici tak může mít Mogheriniová, která kromě Izraele navštívila i Západní břeh Jordánu a Ramalláh, kde představitelům Palestinců řekla, že se pokouší obnovit mírové rozhovory.

Podle Záhory ale oficiální návštěva Mogheriniové zásadní obrat v postojích EU vůči Izraeli nepřinese. „Ve většině členských zemí EU je skepse vůči současné izraelské vládě natolik silná, že se nabízí otázka, nakolik budou Netanjahuova prohlášení o ochotě k jednání s Palestinci brána vážně,“ řekl Záhora.

„Návštěva měla za úkol sondovat, nakolik je reálná možnost obnovit mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci, což nic neříká o postojích EU vůči těmto otázkám jako takovým,“ dodal.

To, že dosažení jakékoliv dohody mezi Izraelci a Palestinci bude problematické, už naznačuje fakt, že izraelský premiér do funkce vrchního vyjednávače ministra vnitra Silvana Shaloma, který v předchozí funkci ministra infrastruktury blokoval Palestincům dodávky vody a který v roce 2012 před spolustraníky z Likudu prohlásil: “Všichni jsme proti palestinskému státu, o tom není pochyb“, napsal server Huffington Post.

Autor: Lucie Priknerová