Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přijímáme přihlášky do vzdělávacího programu Aklimatizace do 14. prosince!

Cesta Mogheriniové. Posílí EU na Blízkém východě?

Jakub Záhora Jakub Záhora / Ed. 26. 11. 2015

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová navštívila v květnu Izrael. Stalo se tak v době, kdy je Benjamin Netanjahu přístupnější k obnovení rozhovorů s Palestinci a chce stanovení pevných hranic osad. EU však přesto chystá plán protiizraelských sankcí, které se mají týkat označování původu zboží.

„Nepodporuji jednostátní řešení. Nevěřím, že je to vůbec nějaké řešení. Podporuji vizi dvou států pro dva národy – demilitarizovaný palestinský stát, který uznává židovský stát. Těším se na diskuzi s Vámi o tom, jak bychom tuto vizi mohli bezpečně a odpovědně prosadit v praxi,“ citoval Netanjahua před setkáním s Mogheriniovou list Times of Israel.

Předvolební výroky, povolební kroky

Netanjahuova nová přístupnost k dialogu s Palestinci je odklonem od toho, co slíbil voličům před březnovými volbami, které ho znovu vynesly do premiérského křesla.

„Ostrá prohlášení /mu/ pomohla vyhrát volby, ale nyní musí čelit mezinárodním důsledkům. EU je významným obchodním partnerem Izraele, tudíž v tomto případě je nutnost napravit škody akutnější,“ řekl pro Euroskop Jakub Záhora, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Netanjahu svoje výroky mírnit již po volbách. Pokračoval i během návštěvy Mogheriniové. Podle Záhory ale v zemích EU existuje velká skepse vůči záměrům izraelské vlády v palestinské otázce. Proti i tato relativně smířlivá rétorika nebude brána moc vážně.

„Nemluvě o tom, že Netanjahu samotný je v nově ustanovené vládě ještě na umírněnější části politického spektra,“ dodal.

Jeho Likud utvořil koalici se stranou Židovský domov vedenou lídrem Naftalim Bennettem, která je proti založení palestinského státu a podporuje vznik osad na okupovaných územích Západního břehu, dále s ultraortodoxními stranami Šás a Judaismus jednotné tóry a středopravicovou stranou Kulanu.

Zvláštní označení pro výrobky z osad

Ještě před samotným jednáním byl podle listu Newsweek Netanjahu pod nátlakem kvůli sankcím, kterými Evropská unie hrozila.

Například znepříjemněním pro obyvatele některých židovských osad pokud by žádali o dvojí občanství a pobývali na okupovaných územích. EU by po nich dokonce mohla při cestách do Evropy chtít víza.

Ekonomicky jde například o rozdílné označování výrobků, které pocházejí z osad, protože se podle mezinárodního práva nacházejí na Izraelem ilegálně okupovaném území. Požadavek na takto jasné značení potravin poslalo v dopise Mogheriniové celkem 16 ministrů zahraničí členských států EU.

Podobná snaha není v EU nová. Už v roce 2013 se o nezávazné označování zemědělských a kosmetických výrobků z osad snažila tehdejší Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová.

Netanjahu musí uklidnit EU a USA

Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci ztroskotaly v dubnu 2014 poté, co Palestinci nařkli Izrael z toho, že neplní řádné termíny při propouštění vězňů, a také kvůli osadám.

Americký prezident Barack Obama se ke konci druhého volebního období ve smíření izraelsko-palestinského sporu příliš neangažuje. Smírčí pozici tak může mít Mogheriniová, která kromě Izraele navštívila i Západní břeh Jordánu a Ramalláh, kde představitelům Palestinců řekla, že se pokouší obnovit mírové rozhovory.

Podle Záhory ale oficiální návštěva Mogheriniové zásadní obrat v postojích EU vůči Izraeli nepřinese. „Ve většině členských zemí EU je skepse vůči současné izraelské vládě natolik silná, že se nabízí otázka, nakolik budou Netanjahuova prohlášení o ochotě k jednání s Palestinci brána vážně,“ řekl Záhora.

„Návštěva měla za úkol sondovat, nakolik je reálná možnost obnovit mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci, což nic neříká o postojích EU vůči těmto otázkám jako takovým,“ dodal.

To, že dosažení jakékoliv dohody mezi Izraelci a Palestinci bude problematické, už naznačuje fakt, že izraelský premiér do funkce vrchního vyjednávače ministra vnitra Silvana Shaloma, který v předchozí funkci ministra infrastruktury blokoval Palestincům dodávky vody a který v roce 2012 před spolustraníky z Likudu prohlásil: “Všichni jsme proti palestinskému státu, o tom není pochyb“, napsal server Huffington Post.

Autor: Lucie Priknerová

Původní vydání: Cesta Mogheriniové. Posílí EU na Blízkém východě?

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1288
Evropa 3470
Evropská unie 2234
izraelsko-palestinský konflikt 129
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: