V roce 2023 se střední Evropa proměnila. Po parlamentních volbách na Slovensku se do čela vlády vrátil Robert Fico, jehož předvolební rétorika stejně jako první kroky ve funkci vyvolávají obavy o demokratické fungování země i její zahraničněpolitické směřování. Po parlamentních volbách v Polsku vládu sestavila dosavadní opozice, jejímž deklarovaným cílem je zvrátit politický vývoj, ke kterému v zemi došlo od roku 2015, včetně napravení vztahu s evropskými institucemi nebo Německem.

Střední Evropa přitom zůstává jedním ze základních rámců pro mezinárodní působení České republiky. Stabilita vztahů se sousedy, stejně jako regionu jako celku, je pro bezpečnost a prosperitu České republiky nezbytná.

V příštím roce proběhnou volby do Evropského parlamentu a následně i sestavení nové Evropské komise, to vše na pozadí probíhajících debat o rozšíření a úpravách institucionálního rámce s ohledem na absorpční kapacitu Unie. Pro budoucnost obranných kapacit Ukrajiny a potažmo bezpečnost celé Evropy sehrají zásadní roli prezidentské volby v USA. Nastavení vztahů s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, stejně jako působení ve středoevropských regionálních formátech v krátko- a střednědobém horizontu, bude v tomto kontextu pro českou zahraniční politiku klíčové.

Publikace byla podpořena z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy.