Vypadá to tak, že Evropská unie tomuto „monstru“ už brzy umožní vstup do svých řad: před nedávnem přislíbila Bosně a Hercegovině začátek asociačních jednání. To podle názoru mnoha pozorovatelů zajistí stabilitu země. Ještě v září se však nechal komisař pro rozšíření Rehn slyšet, že kvůli odmítnutí nutné policejní reformy oběma parlamenty Bosny a Hercegoviny zůstanou brány Unie této zemi uzavřené. Nicméně po přijetí premiéra Bosny a Hercegoviny Adnana Terzice v Bruselu se situace náhle změnila, jednání o stabilizačním a asociačním paktu mohou začít do konce roku 2005. Dlouho očekávaná policejní reforma byla nakonec 18. října přece jen odhlasována. Spojí ve své podstatě dosavad oddělené policejní sbory Srbské republiky a Bosensko-chorvatské federace do jedné multietnické policie. Tím splnila tato ambiciózní země nejdůležitější podmínky pro start jednání.

Možná už v roce 2014

Myšlenka přijetí Bosny a Hercegoviny do Unie není nová. Poprvé byl vstup do EU požadován na červnovém summitu ve Feiře v roce 2000. Summit věnovaný otázkám Balkánu v řeckém Porto Karras v roce 2003 dal Bosně a Hercegovině jasný pozitivní signál ke členství v EU. Pozorovateli byl zaznamenán a při summitu několikrát důrazně pochválen “potěšitelný pokrok“. Dnes se již spekuluje o konkrétním datu přistoupení, Richard von Weizsäcker, člen v roce 2004 vzniklé mezinárodní Balkánské komise, zmínil v této souvislosti rok 2014. Nicméně do té doby má Bosna a Hercegovina před sebou ještě pořádný kus práce, musí vyřešit sporné ústavní otázky a účelně bojovat s korupcí a neefektivním hospodářstvím.

Ve 14 z 16 reformních oblastí, které Evropská komise určila, byl zaznamenán velký pokrok. Přesto komisař pro rozšíření Rehn stále upozorňuje na dva stále existující velké problémy, a to především na nový zákon o veřejnoprávním vysílání a konkrétní implementaci zmiňované policejní reformy. Zmínit je třeba i konflikty národnostních skupin v této „sešité“ zemi, které způsobují chorvatští, srbští a muslimští nacionalisté. Především jejich působení a vliv je hlavním důvodem zdlouhavého a neefektivního reformního procesu. Začátek asociačních vyjednávání by je však mohl vytlačit na okraj.

2 miliardy eur ročně

Nejasné zůstává, jak chce EU v budoucnu na reformní procesy dohlížet. Weizsäcker a mezinárodní Balkánská komise požadují odstranění mezinárodních zmocněnců poskytovaných Unií. Bosna a Hercegovina již podle nich nemůže být déle spravována jako protektorát OSN. Paddy Ashdown, odstupující Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině, jde ve svých úvahách dokonce ještě dál. Podle něj je na čase „postupně předávat politické pravomoci na místní instituce“. Na tom má Unie i finanční zájem, uklidňování poměrů regionu stojí EU podle odhadů francouzského odborníka na otázky bezpečnosti Francois Heisbourga dvě miliardy eur ročně.