Bojůvky na německém pískovišti
Po oslavách nového roku v německé velké koalici opět chladne nálada. Generální sekretář CDU Ronald Pofalla už stihl rok 2007 označit za rok "programové soutěže velkých stran" a otřít se o koaličního partnera přirovnáním k "zadnímu voji". Jak CDU, CSU, tak i SPD chystají letos koncepční změnu svých programů. Ve velké koalici se už rok přetahují a v důležitých reformních bodech neshodují, rok 2007 rozhodne, kam bude Německo směřovat.
Nedohodneme se
Koncem roku připomínalo jednání o reformě zdravotnictví ve Spolkovém sněmu bojůvky na pískovišti. Koaliční politici se vzájemně napadali a radili si, že už by konečně bylo dobré „verbálně odzbrojit“ a začít o problémech „otevřeně mluvit“. Bylo by také už na čase. Již několik měsíců jednání váznou, a to v zásadních otázkách jako jsou reforma zdravotnictví, budoucnost využívání jaderné energie, rozšíření pokrytí minimální mzdy, rozhodování o školství na spolkové úrovni, nově také bezpečnost ve vzdušném prostoru.
Reformy, reformy a zase reformy
Velká koalice nefunguje, a to právě v zásadních otázkách reforem. Když už vypadá, že by mohlo mezi CDU a SPD dojít ke shodě, přijde CSU s radikálním ne. Počítalo se, že se o reformě zdravotnictví bude hlasovat již 19. ledna, CDU žádá o další protažení jednání. „Bez úpravy zákona, žádná reforma“, brojí generální sekretář CSU Markus Söder a nechává se slyšet, že CSU bude reformu vetovat. Jednou se už koaliční partneři shodli na termínu 1. dubna, start by mohl být dalším prodloužením jednání ohrožen. SPD si je jistá, že reformu dovede do konce. Málokdo v Německu už mluví o „reformě“, vžila se označení jako boj, bitva, politické „warlords“.
Většina Němců se nad jednáními o reformách pozastavuje s rozčarováním. Vše, co v Německu bylo „prodáváno“ jako reforma, vede podle nich pouze k tomu, že občan, který nepřišel o práci, musí sáhnout hlouběji do kapsy. Pokusů o reformu bylo nespočet. Ty, které by znamenaly pro občana nějaké výhody (zjednodušení daní, „štíhlý stát“) však nedopadly, poměrný úspěch nastal až v „redukčních“ reformách (jako Harz IV). Stát vybírá stále více a stejně to nestačí, navíc vzniká enormní množství zákonů.
Kancléřka Merkelová si je jistá, že letos reformy budou pokračovat, předseda SPD Beck kontruje a označuje reformy za neúnosné. Ve své novoroční řeči Merkelová nabádala Němce, aby se vzájemně překvapovali. Velká koalice si její přání vzala ihned k srdci a jak to zatím vypadá, bude v tom i nadále pokračovat. Ministr CDU navrhuje zákon o možnosti sestřelení unesených letadel, SPD říká ne. SPD chce zastavení jaderných elektráren, CDU říká ne. SPD chce rozšířit minimální mzdu na celé odvětví časové mzdy, CDU kontruje. CDU chce řešit problém s předčasným přerušováním školní docházky na úrovni spolkových zemí, SPD žádá návrat ke spolkovému řízení.
Vzájemné osočování
O partnerství ve velké koalici nemůže být řeč. Podle Ronalda Pofally se SPD vrhá prudce doleva, uznává „myšlenky demokratického socialismu“ a nestaví se ve svém navrhovaném programu záporně ke spojenectví s levicí. Silná slova nejen uvnitř koaličního hnízda, silná slova současné německé politické kultury. Němci nevědí, co od svých politiků mohou čekat. Narovnání jejich zkřivených představ a zklamání by měly přinést právě nové programy stran, které zabílí staré sliby a nabídnou další v novém lesku. Rok 2007 postaví Němce před pečlivě nadefinované politické alternativy pro další vývoj Německa.
