Popisuje jak současný stav věcí v ČR a slabé stránky české reakce na dezinformace, které byly naplno odhaleny během pandemie koronaviru, ale také analyzuje problémy související specificky s českým prostředí a zahraničními pachateli tohoto fenoménu – především Ruskem a Čínou. Ve druhé části se paper věnuje jedné proaktivní a druhé reaktivní oblasti, ve kterých by se český stát měl zdokonalit. Těmi jsou především strategická komunikace a nová příležitost v regulaci digitálního prostředí a velmi velkých platforem z pohledu Evropské unie.

Paper dochází ke zjištění, že v české debatě o dezinformacích stále existuje hned několik slepých míst, na které by se český stát a vláda měly do budoucna zaměřit tak, aby se opět vrátily ke svému dřívějšímu renomé „šampióna“ boje s dezinformacemi, či se alespoň přinejmenším podařilo tuto oblast dostat zpět pod kontrolu. Mezi ně patří jak strategická komunikace a regulace digitálního prostředí, kde si český stát hlídá spíše businessové zájmy českých subjektů než otázky bezpečnosti, ale také spolupráce s občanskou společností a využívání dobré zkušenosti z podpory nezávislých médií. V závěru paper poukazuje na některé příležitosti, díky kterým by český stát mohl posílit svou odolnost. Mezi nimi jsou jak lepší součinnost s partnery v Evropské unii, tak investice do vlastní kapacity a budování akceschopných institucí, které by šíření dezinformací mohli pomoci omezit.

Celá studie ke stažení zde: