Český goldplating: Kde si sami podrážíme nohy a kolik nás to stojí?

Co je gold plating a co zaznělo na konferenci v kostce:

• Co to je: Situace, kdy členský stát při převádění evropské legislativy (nebo vedle ní) zavádí přísnější či širší povinnosti, než jaké vyžaduje Brusel.

• Kolik stojí start podnikání: Zatímco v Nizozemsku, Dánsku či Irsku otevřete kadeřnictví bez výučního listu bez dalších nákladů, v Česku vás odpovědný zástupce vyjde na 75 až 100 tisíc korun ročně.

• Kde problém vzniká: Nejen na ministerstvech, ale i při poslaneckých pozměňovacích návrzích ve Sněmovně a při přehnaně přísném výkladu pravidel na úřadech (tzv. aplikační gold plating).

• Co se chystá: Ministerstvo průmyslu a obchodu zmapovalo povinnosti ve 170 zákonech a připravuje podnikatelské balíčky, které mají snížit administrativní zátěž o 20 %.

Přísnější než zbytek EU: Kolik stojí otevřít kadeřnictví?

Úvod konference patřil představení nového policy briefu AMO Přísnější než jinde v EU? Český gold plating jako byrokratická past na startu, který prezentoval náš analytik Kryštof Kruliš. Studie srovnává administrativní zátěž při zahájení drobného podnikání v České republice, Nizozemsku, Dánsku a Irsku – tedy v zemích, které jsou známé systematickým omezováním zbytečné regulace a uplatňováním principů chytré regulace (better regulation).

Analýza se zaměřila na tři běžné obory, s nimiž má zkušenost široká veřejnost: začínající kadeřnictví, restaurace a přímý prodej zemědělských produktů ze dvora. U každého z nich porovnala požadavky v oblasti živnostenského a stavebního práva i provozních (zejména hygienických) povinností, a to jak z pohledu evropských předpisů, tak čistě národní legislativy.

• Kadeřnictví jako ukázka zbytečné bariéry: Nejvýraznější rozdíly ukázalo srovnání u kadeřnických služeb. Zatímco v Nizozemsku, Dánsku ani Irsku není pro otevření salonu vyžadována odborná způsobilost, v Česku se podnikatel bez výučního listu neobejde bez tzv. odpovědného zástupce. To podle odhadů znamená dodatečný náklad 75 až 100 tisíc korun ročně, a navíc na podnikatele dopadají rozsáhlejší hygienické požadavky.

• Restaurace a prodej alkoholu: U restaurací jsou rozdíly mezi státy menší, protože velkou část pravidel určuje přímo evropské potravinové právo. Studie však ukázala, že Česko není nejpřísnější ve všem – například regulace prodeje alkoholu v restauracích je u nás výrazně méně zatěžující než ve sledovaných zemích, zejména v porovnání s Irskem.

Panelová debata: Jak ubrat české byrokracii?

Na prezentaci studie navázala panelová diskuse „Jak ubrat české byrokracii? Co změnit a kde začít“, kterou moderoval výkonný ředitel AMO Vít Dostál. Pozvání přijali:

• Pavel Vinkler, vrchní ředitel sekce podnikání a digitalizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO),

• Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR),

• Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Update EU.

1. Kde gold plating vzniká – v zákonech i na úřadech

Účastníci se shodli, že nadbytečná zátěž nevzniká na jednom místě. Podle Tomáše Prouzy za ni nemohou jen ministerstva, ale i samotný legislativní proces v Poslanecké sněmovně, kde se k zákonům nabalují pozměňovací návrhy bez řádného vyhodnocení dopadů. Výsledný zákon se pak často rozchází s původní důvodovou zprávou. Upozornil také na tzv. aplikační gold plating – situaci, kdy problém nevytváří samotný text zákona, ale až přehnaně přísný výklad úředníků, rozdílná rozhodovací praxe v regionech nebo snaha předcházet každému možnému porušení pravidel zaváděním dalšího papírování namísto efektivního vymáhání již platných zákonů.

Pavel Vinkler k tomu doplnil, že prvním krokem k nápravě je mít o povinnostech vůbec přehled. MPO proto vytvořilo databázi informačních povinností, v níž zmapovalo zhruba 170 zákonů a identifikovalo stovky konkrétních povinností včetně toho, zda pocházejí z EU, nebo jde o čistě český požadavek. Za klíčové považuje také zavedení následného (ex post) hodnocení účinnosti předpisů a sjednocování kontrolní praxe prostřednictvím Jednotného portálu evidence kontrol, který by měl kontroly lépe koordinovat a směřovat k edukaci a prevenci namísto okamžitého sankcionování.

2. Pohled z Bruselu: Konkurenceschopnost jako priorita, ale i riziko „černých skříněk“

Z evropské perspektivy upozornila Aneta Zachová na posun v prioritách současné Evropské komise, pro kterou se snižování administrativní zátěže stalo součástí širší debaty o konkurenceschopnosti EU. Komise připravuje pakt proti gold platingu a stále častěji volí formu přímo závazných nařízení namísto směrnic, čímž státům zužuje prostor pro vlastní „tvořivost“. Největší riziko vzniku nových národních bariér vidí v rychle se rozvíjející digitální a environmentální legislativě, kde se často střetávají silné lobbistické zájmy.

3. Konkrétní recepty: Podnikatelské balíčky i právo dovolat se mírnějších pravidel EU

Závěr debaty patřil konkrétním nástrojům, jak situaci zlepšit:

• Závazek snížení zátěže o 20 %: MPO pracuje na tzv. podnikatelských balíčcích. První „rychlý“ balíček by měl podnikatelům ušetřit zhruba 1,1 až 1,2 miliardy korun, na něj naváže rozsáhlejší balíček plánovaný na březen 2027.

• Pravidelný přezkum a dohledatelnost autorů: Tomáš Prouza navrhl zavedení povinného přezkumu zákonů například po třech letech od účinnosti, průběžnou aktualizaci důvodových zpráv a jasnou dohledatelnost toho, kdo konkrétní pozměňovací návrh prosadil.

• Dovolávání se mírnější evropské úpravy: Jako inspirativní pojistku zmínil Prouza ustanovení prosazené do stavebního zákona, které umožňuje dovolat se přímo mírnější evropské úpravy v případech, kdy český zákon klade na podnikatele přísnější nároky.

Z debaty vyplynulo jasné poselství: odbourání zbytečné byrokracie vyžaduje nejen revizi stávajících zákonů, ale především změnu české regulatorní kultury – od snahy předcházet každému potenciálnímu prohřešku novým papírováním k důvěře a rozumnému vymáhání pravidel, která už platí.

🤝 Děkujeme všem vystupujícím i všem, kdo přišli, za věcnou debatu a Janu Farskému s jeho týmem za spolupráci.