Že tento plat není nereálný, potvrzuje Klára Antošová z personální agentury Hays. „U IT oborů se nástupní platy pohybují mezi 25 a 28 tisíci korunami. Když má dotyčný ještě rok praxe, jeho cena na trhu se tím zvyšuje. Dostat se může i přes třicet tisíc korun.“

Plusové body u pohovoru s budoucím zaměstnavatelem mohou absolventi získat i za mimoškolní aktivity. Své o tom vědí i účastníci Pražského studentského summitu, v rámci kterého simulují jednání tří klíčových mezinárodních organizací OSN, NATO a EU.

Student informatiky Radim Hodek se navíc podle personalistů o místo bát nemusí, protože nejen informační a telekomunikační technologie, ale i strojírenství či elektro jsou do budoucna perspektivní obory.

„Méně perspektivní obory jsou pak ty ekonomické. Důvodem je, že máme v tuto chvíli v naší zemi hodně ekonomicky zaměřených oborů a tím i hodně studentů a posléze absolventů, kteří pak vstupují na pracovní trh,“ vysvětluje Klára Antošová.

Podle ní se ale kvalita těchto oborů liší. Pokud tedy získají absolventi již během studia odpovídající praxi, po škole se neztratí ani oni..

Naopak nejhůře jsou na tom již několik let absolventi humanitních věd, kteří velmi často nacházejí práci v jiném oboru, než který vystudovali. Pokud mají ale znalost alespoň dvou cizích jazyků, uplatní se 
v centrech sdílených služeb.

Z řadového pracovníka manažerem

V současné době, kdy se zaměstnavatelé snaží ušetřit co nejvíce nákladů, kladou velký důraz na uchazečovu flexibilitu a takzvaný multitasking – tedy schopnost zastat více kompetencí najednou z důvodu zefektivňování organizačních struktur.

Podle manažera Radka Zabloudila se tak i mladý řadový zaměstnanec může brzy dostat na lepší pozici. „Pokud má dotyčný potřebné schopnosti, chytrá firma si z něj vychová budoucího manažera.“

Nechceme stravenky, ale profesní růst
Podle personalistky Petry Fojtíkové pro současné vysokoškoláky, kteří v létě zaplaví pracovní trh, nejsou tradiční benefity tak důležité, jako to bylo například pro jejich rodiče.

„Jelikož se ve většině případů se stravenkami ještě nesetkali, není to pro ně tak klíčové jako pro zaměstnance, který byl na stravenky roky zvyklý. Absolventy naopak motivuje vyšší plat, profesní rozvoj, školení či možnost služebních cest.“

Podle průzkumů personálních agentur je pro absolventy VŠ prioritou vysněná práce. 
I za cenu nižšího nástupního platu. Ovšem po roce očekávají adekvátní nárůst platu.

„V případě spokojenosti dnes firmy mnohdy neváhají navýšit talentovaným jedincům už po roce plat o deset až dvacet procent,“ řekla Pražskému deníku Klára Antošová.

Autor: Veronika Cézová