BRUSEL, MOSKVA Po sestřelení malajsijského letadla, na kterém se dodávkami zbraní a vysláním armádních specialistů pravděpodobně podílelo Rusko, si Evropská unie přestala brát servítky. Tři stovky mrtvých, z toho dvě třetiny Nizozemců a dalších občanů západních zemí, rozhoupaly k akci i dříve zaryté odpůrce hospodářských sankcí, s Nizozemskem na prvním místě. Výsledkem je včerejší dohoda Evropské komise a diplomatů členských zemí EU na velice tvrdých hospodářských sankcích, které poškodí Rusko na citlivých místech. Zasáhnou jeho banky, těžbu ropy a ruskou armádu. Na sankčním seznamu, který má být publikován dnes, bude podle agentury Reuters 20 ruských firem a 87 lidí včetně několika oligarchů z bezprostředního okolí Kremlu.

Ruské banky s většinovou účastí státu budou mít uzavřen přístup na evropské kapitálové trhy, na nichž si ročně půjčovaly mnoho miliard eur, bez kterých budou jen těžce financovat své aktivity. „Bude to mít okamžitý a dalekosáhlý dopad,“ uvedl k tomuto druhu sankcí spokojený šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans.

Bude také zakázán vývoz nejvyspělejších evropských technologií pro ropný průmysl, za něž nemají Rusové náhradu. To může ohrozit rozvoj pro Moskvu životně důležité těžby ropy, jejímž je Rusko druhým největším exportérem na světě. „Rusko vkládá velké naděje do těžby ropy v podmořském šelfu. Tu však bude schopné uskutečnit pouze za pomoci západních technologií,“ upozornil evropský komisař pro energetiku Němec Günther Oettinger. Jemu a německým diplomatům se podařilo prosadit, že přímo ruského zemního plynu, jeho dodávek a firem s ním spojených se unijní sankce na rozdíl od ruského ropného průmyslu nedotýkají.

To má podle zdrojů z Bruselu i praktický důvod. Zatímco dodávky ruské ropy lze poměrně rychle nahradit, s plynem vázaným na plynovody to je obtížnější. Na druhé straně největší investice do ruského ropného průmyslu mají britské a nizozemské koncerny BP a Shell. Obě země začaly po sestřelení boeingu prosazovat co nejtvrdší sankce proti Rusku.

Unie se včera také dohodla na zastavení vývozu zbraní do Ruska. To se však po tlaku Francie týká nových kontraktů, takže Paříž bude moci Moskvě dodat jednu, ale možná obě vrtulníkové lodě Mistral. Embargo bylo přijato i na vývoz technologií a zboží „dvojího užití“, což může mít dopad na bojeschopnost ruské armády. „Bez západních technologií není Moskva schopna dokončit probíhající modernizaci ozbrojených sil,“ připomíná Václav Lídl, analytik Asociace promezinárodní otázky. Podle něj se Ruska dotkne vedle sankcí Západu i propad důvěryhodnosti země pro investory. „To Moskva pocítí možná ještě více a dlouhodobě,“ dodává Lídl.

Bude Moskva vyvlastňovat?

Evropský „prezident“ Herman Van Rompuy včera optimisticky prohlásil, že „sankce budou mít tvrdý dopad na Rusko a jen mírný efekt na ekonomiku EU“. Unijní země vyvážejí do Ruska ročně zboží za 120 miliard eur, z toho na Německo připadá 36 miliard. Z hlediska celkového německého exportu je to ale jen 3,3 procenta, mnohem méně než například u Polska nebo pobaltských států. Na českém vývozu se Rusko podílí 4,5 procenta. Významnou otázkou je však osud miliardových investic západních koncernů v Rusku. Například největší německý energetický koncern E. ON investoval v Rusku šest miliard eur.

Rusko podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nehodlá připravit odvetu ve stylu „oko za oko, zub za zub“. Ruský parlament už ovšem rozpracoval zákon, který by mohl umožnit vládě zabavit majetek s většinovým podílem zahraničních vlastníků. Podobně jako ruští analytici ale i Václav Lídl uvádí, že to není reálné. „Je to zatím jen strašení. Rusko by se po takovém kroku brzy zhroutilo.“