BRUSEL, PRAHA Je to sice asi tak jedna ku dvaceti sedmi, ale přesto se to může stát. Být kandidátem na eurokomisaře ještě neznamená, že tuto prestižní práci s platem vyšším než půl milionu korun měsíšně dostanete. Největší překážkou je slyšení před poslanci odborných výborů Evropského parlamentu, kterému se kvůli jeho průběhu neřekne jinak „grilování“.

Při posledních dvou seriích slyšení vždy jeden z kandidátů vypadl. Před pěti lety to byla bulharská exministrině zahraničí Rumjanu Želevová, která doplatila na vlastnické podíly ve firmě Global Consult.

Pět let předtím musela svého kandidáta na eurokosaře stáhnout Itálie. Rocco Buttiglione se svými konzervativními názory na homosexuály a roli žen neprošel ve výbrou Evropského parlamentu o jeden hlas. V italské politice však neskončil, bl pak ještě dvakrát ministrem ve vládách Silvia Berlusconiho a dodnes je poslancem.

I mezi navrženými kandidáty na eurokomisaře v neové unijní „vládě“ Jeana-Clauda Junckera jaou nekteří, o nichž se už předem mluví jako o těch „na odstřel“. Celková atmosféra mezi poslanci Evropského parlamentu je však klidnější než před pěti lety i díky tomu, že Juncker podle německého týdeníku Der Spiegel údajně uzavřel spojenectví s předsedou europarlamentu Martinem Schulzem.

„Evropa řeší v součastnosti příliš problemů, než aby se někdo puuštěl do tvrdého střetu kvůli eurokomisařům“ uvedl pro MF DNES zdroj z Evropského parlamentu, který si nepřál být jmenován. Přesti i on připouští, že jeden či dva z kandidátů by nemuseli projít sítem slyšení a nabyli by doporučeni pro schválení.

Mezi odborníky na Evropskou unii se nejčastěji mluví o slovinské expremiérce Alence Bratušekové. Ta podle Marie Bydžovské ze serveru Euroskop „může s potížemi počítat i proto, že do Komise se jmenovala sama v době, kdy vedla odstupující vládu“. Navíc to, že tato Rusku poměrně nakloněná politička by měla mít na starosti kličovou „energetickou Unii“, znepokujuje některé členské státy

„Při slyšeních se mísí politika i odbornost. Kandidátů musí čelit útokům z různých stran,“ vysvětluje analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. „Slyšení ale není nějaké vysokoškolská zkouška. Propadnout mohou jen kadidáti, kteří buď vyloženěn pohoří, nebo se stanou politicky nepřijatelní,“ říká Kruliš. Zároveň dodává, že mnohé je už předjednáno. Proto podle něj nebude mít například větší problémy nová unijní „minstrině zahraničí“ Frederica Mogheriová, protože její post byl dojednán v souvislosti s obsazením funkce unijního prezidenta Polákem Donaldem Tuskem.

S napětím se čeká třeba slyšení maďarského kandidáta Tibora Navracsive, blízského spoluracovníka premiéra Viktora Orbána, kterého především evropská levice viní z autorativního stylu vládnutí.

Jourová nepatří k nejslabším

V této skladbě nepatří Věra Jourová k nejproblemovějším kandidátům. „Není ve skupině těch nejslabších“uvedl již citovaný zdroj z Evropského parlamentu. Současně však dodává, že má velice složitý resort. Tak složitý, že na šlašení přijdou poslanci hned čtyř výborů Evropského parlamentu, když většinou stačí jeden.

Vedle možnosti, že by při slyšení projevila Jourová zásadní neznalost problematiky, ohrožuje Česku nejvíce obvinění z konfliktu zájmů, neboť do Komise přichází z ANO miliardáře Andreje Babiše. Tuto výhradu vznesla v minulých dnech nevládní bruselská organizace Corporate Europe Observatory (CEO). „Nerozumím, v čem by měl konflikt zájmů spočívat,“ uvádí Jourová.

Podle analytika Kruliše záleží i na politickém směru, z něhož taková kritika přichází. „Sympatizant čeké TOP 09 tam takový konflikt uvidí. Pokud bude z jiné strany, tak ho tam vidět nemusí,“ dodává Kruliš.

Autor: Luboš Palata