Významnou roli ve vybavení srbského MUP hrají mezinárodní dárci. Dary se většinou týkají modernizace vybavení, posílení kapacit pro ochranu hranic, řízení migrace, mimořádných situací a boje proti kriminalitě. Evropská unie, Čína, Rusko, Spojené státy americké a Spojené arabské emiráty patří mezi největší partnery a jejich dary zahrnují vše od sofistikovaných technologií po vozidla. Přestože jsou tyto dary významné pro zlepšení bezpečnostního sektoru, vyvstává otázka, jak jsou využívány a jak moc si MUP zachovává suverenitu ve své práci.

– Dárce vždy nastavuje parametry pro použití zařízení – na co jej lze použít a na co nelze. To vše samozřejmě v souladu se zájmy země, která zařízení daruje – vysvětluje Vuk Vuksanović, výzkumník bělehradského centra pro bezpečnostní politiku a odborník na mezinárodní vztahy.

Spolupráce Ministerstva vnitra Srbska s mezinárodními partnery zasahuje do několika klíčových oblastí. Evropská unie poskytuje vybavení pro kontrolu hranic a řízení migrace, což podporuje harmonizaci Srbska s evropskými standardy.

Čína prostřednictvím projektů jako „Safe City“ přináší pokročilé technologie pro video dohled a komunikaci, ale také vyvolává obavy z nedostatku transparentnosti při používání dat. Rusko přispívá dary do sektoru mimořádných událostí, který je „trnem v oku“ západním partnerům.

Americké iniciativy se obecně snaží zlepšit důvěru občanů v orgány činné v trestním řízení zavedením transparentnosti do jejich práce. A konečně Spojené arabské emiráty přispívají prostřednictvím IT vybavení a inovativních „chytrých stanic“, ale bez jasných informací o povaze těchto darů.

– Neměli bychom zapomínat, že menší partneři přežívají díky manipulování velkými hráči. Místní struktury hrají významnou roli při udržování autonomie, a to i ve spolupráci s mocnými partnery, jako je Rusko a Čína – říká Vuk Vuksanović.

Investice EU do hraničních kontrol

Evropská unie a její členové hrají významnou roli ve vybavení srbského MUP, zejména v oblasti migrační kontroly a ostrahy hranic. Dary zahrnují biometrickou identifikační technologii a vybavení pro hraniční přechody.

Tyto iniciativy jsou součástí širšího úsilí EU pomoci Srbsku sladit se se standardy kapitoly 24 při jednáních o členství. Dosud EU investovala desítky milionů eur do kontroly srbských hranic. Ministerstvo vnitra Srbska má zvláštní úsek, který se zabývá výhradně spoluprací s orgány EU.

Toto sladění s předpisy EU v oblasti kontroly hranic často vyvolalo bouřlivé reakce mezinárodní veřejnosti kvůli některým dobře známým aspektům předpisů EU týkajících se lidských práv migrantů. Některé z kontroverzních úprav, k nimž se MUP Srbska zavázalo, se týkají biometrického systému EURODAC pro profilování migrantů, spolupráce s agenturou FRONTEX a ponechání kontroly hranic na vnějších orgánech.

– Evropská unie téměř výhradně daruje vybavení pro hraniční kontroly. Je to priorita EU, protože migrace, organizovaný zločin a extremismus se stávají klíčovými problémy a Balkán je vnímán jako evropská předsunutá kontrola – vysvětluje Vuksanović.

EU také financuje školení odborného personálu, aby bylo zajištěno správné používání nových technologií. Navzdory tomu vyjadřují organizace občanské společnosti obavy z netransparentního využití těchto darů a možného zneužití sledovacích technologií. Nedostatek veřejně dostupných zpráv o využití darovaného vybavení vyvolává další otázky.

Dary a finanční prostředky z EU často přicházejí ve spolupráci s organizacemi, jako je Organizace spojených národů, konkrétně Mezinárodní organizace pro migraci a UNOPS.

Kromě toho, že EU a její orgány věnovaly vybavení a pomoc při hraniční kontrole prostřednictvím fondů IPA, existovaly také individuální dary od členských států EU, takže například Česká republika Ministerstvu vnitra věnovala vybavení pro pohraniční policii, zatímco Německo věnovalo vozidla a termovizní kamery.

Reforma řízení lidských zdrojů na srbském Ministerstvu vnitra byla podpořena řadou projektů financovaných z prostředků IPA fondů, bilaterálních programů se Švédskem a Norskem a darů. Spolupráce je založena na zlepšování lidských zdrojů, time managementu, rozvíjení genderové agendy v MUP…

Čína: Partnerství s Huawei a „Safe City“

Z druhé strany světa přichází pomoc pro Ministerstvo vnitra také z Číny. Čínská společnost Huawei je od roku 2017 jedním z nejvýznamnějších technologických partnerů srbského MUP. Projekt „Safe city“ (Bezpečné město) z roku 2019 zahrnoval nasazení sítě kamer s technologií rozpoznávání obličejů a poznávacích značek, známé jako „Projekt 1 000 kamer“.

Instalace kamer v Bělehradě vyvolala mezi občany obavy z možného narušení soukromí a možného zneužití dat. Přestože bylo vypracováno posouzení dopadu na soukromí, nebylo zveřejněno, což vyvolalo kritiku ze strany domácích i mezinárodních organizací na ochranu soukromí.

V tomto období MUP ve spolupráci s Huawei představil komunikační systém eLTE pro policisty po letech spoléhání se na evropský standard TETRA pro šifrovanou policejní komunikaci.

– Prostřednictvím projektů jako „Safe City“ se Čína dívá na Srbsko jako na nový trh sledovacích technologií a zároveň se snaží přimět profesionály z partnerských zemí, aby byli otevřenější k praktikám a postupům čínského státu – zdůrazňuje Vuk Vuksanović, odborník na mezinárodní vztahy.

Na konci roku 2022 darovala čínská vláda 25,6 milionu eur na implementaci systému „112“, který integruje záchranné služby pro rychlejší reakci v mimořádných situacích. Přestože je tento dar největší svého druhu za poslední roky, nedostatek informací o technologiích a společnostech zapojených do realizace projektu vyvolává obavy o bezpečnost dat. Před čínským darem to byla Evropa, která celý projekt v období 2019 až 2021 financovala, takže zůstává nejasné, proč byla jako nový partner vybrána Čína.

Srbsko koncem loňského roku zavedlo na hraniční přechod s Bulharskem darovaný čínský skener Nuctech i přes varování západu, že tato čínská společnost nepracuje podle etických standardů.

Kromě toho MUP již mnoho let získává a používá čínské drony DJI s pokročilými funkcemi, jako jsou termovizní kamery a inteligentní sledování. Přestože drony významně přispívají k policejní práci, nedostatek právní regulace ponechává prostor pro potenciální zneužití, včetně natáčení protestů a skrytého sledování.

– Vždy existuje riziko zneužití informací. Když Huawei opravoval zařízení Africké unie, existovaly obavy, že data putují do Číny. Podobná rizika existují i v Srbsku, ale vše závisí na vlastním rozhodnutí země – s kým sdílíte hodnotový systém a s jakými riziky se vám snáze žije – upozorňuje Vuksanović.

Ruská pomoc při mimořádných událostech

Spolupráce s Ruskem se omezuje především na oblast mimořádných situací. Srbsko-ruské humanitární centrum se sídlem v Niši darovalo moderní vybavení včetně hasičských vozů, záchranných robotů a vybavení pro práci v chemicky kontaminovaných oblastech. Celková hodnota těchto darů přesahuje devět milionů dolarů. Srbsko-ruské humanitární centrum v Niši, založené v roce 2012, je klíčovým bodem spolupráce mezi Srbskem a Ruskem v oblasti mimořádných událostí.

– Spolupráce s Ruskem, zejména skrze humanitární centrum v Niši, byla vyjednána v době, kdy Srbsko bylo nespokojené, že mu EU neudělila status kandidátské země. Na rusko-čínskou stranu se hraje jen do protiútoku západu, zejména USA. Když se tak stane, srbská strana rychle ustoupí – říká Vuksanović a dodává, že politika vyvažování je udržitelná pouze do té doby, dokud úřady v Bělehradě nezaplatí vysokou cenu.

Ruské humanitární centrum v Niši oficiálně funguje jako platforma pro poskytování pomoci v případě přírodních katastrof, jako jsou povodně, požáry a zemětřesení. Jeho práce zahrnuje výcvik záchranných týmů, darování moderního vybavení a společná cvičení se srbskými službami. Centrum darovalo Srbsku desítky hasičských a záchranářských vozů a také specializované drony a roboty pro provoz v extrémních podmínkách. Školením a společnými aktivitami se navíc zlepšily kapacity srbského ochranného a záchranného systému. Centrum však bylo často předmětem politických sporů. Kritici tvrdí, že Moskva centrum využívá k rozšíření svého vlivu na Balkáně a jako nástroj pro zpravodajské aktivity.

V rámci hasičské pomoci srbskému Ministerstvu vnitra darovalo Rusko bezprostředně před invazí na Ukrajinu dva vrtulníky Kamov.

MUP a Federální bezpečnostní služba Ruska podepsaly v roce 2018 dohodu o výměně tajných dat, kterou někteří opoziční politici v srbském parlamentu charakterizovali jako ztrátu informační suverenity. Podobné dohody o společné spolupráci má ministerstvo podepsané s mnoha zeměmi světa, ale skutečná povaha a praktická aplikace těchto dohod je vzdálena očím veřejnosti.

USA: Transparentnost a dohled

Prostřednictvím různých podpůrných programů zavedly Spojené státy americké řadu technologií zaměřených na zvýšení transparentnosti a odpovědnosti práce Ministerstva vnitra Srbska.

– EU a USA mají jasnou euroatlantickou agendu – myšlenkou je integrovat zemi do jejich bezpečnostního systému – vysvětluje Vuk Vuksanović, expert na mezinárodní bezpečnost.

Snížit korupci mezi dopravní policií by mělo darování 60 kamer pro uniformované dopravní policisty od výrobce Axon, které jsou hojně využívány v USA. Veřejnost však dodnes neví, jak policie tyto kamery využije a kam budou záběry ukládat.

Na konci roku 2023 podepsali ministr vnitra Srbska Bratislav Gašić a velvyslanec Spojených států amerických Christopher Hill darovací smlouvu na vybavení výukového centra „Mitrovo Polje“ v Goči. Dle sdělení Ministerstva vnitra bylo středisko adaptováno na specializované místnosti a vybaveno podle moderních standardů za účelem školení příslušníků MUP, ale i policistů z jiných zemí.

Také americká zastoupení v Srbsku poskytla licence na software Maltego, který se používá k analýze velkého množství dat. Ačkoli je tento nástroj důležitý v boji proti nelegálnímu obchodu, nedostatek transparentnosti při jeho používání je důvodem k obavám.

Ministerstvo zahraničí Spojených států Amerických také pomáhalo při rekonstrukci skladů pro likvidaci a snížení množství zbraní v blízkosti Smedereva.

Spojené arabské emiráty a „chytré stanice“

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech financovaly v Srbsku řadu projektů, včetně IT infrastruktury pro ministerstvo vnitra a otevření „inteligentní policejní stanice“ ve čtvrti ‘Bělehrad na vodě.’ Tyto stanice, inspirované dubajským modelem, využívají k poskytování policejních služeb pokročilé technologie.

Zřízení chytré stanice předcházelo memorandum uzavřené mezi ministrem vnitra Gašićem a ředitelem dubajské městské policie Abdullahem Khalifou Al Mari, kteří se 16. prosince 2022 dohodli na zlepšení bezpečnostní spolupráce a rozvoji společné služby.

Reportéři o práci ministerstva vnitra léta mluví o milionových darech na IT a komunikační zařízení z SAE, ale podrobnější informace o konkrétním vybavení nejsou veřejně dostupné.

Domácí dárci MUP

Dary ministerstvu vnitra Srbska často pocházejí od soukromých společností, které mají významné obchodní zájmy spojené se státem, což vyvolává otázky ohledně možného střetu zájmů. Jak napsal BIRN v roce 2020 – mezi prominentní donátory pistolí patří společnost Partizan Tech, známá svým obchodem se zbraněmi, která je na americké černé listině.

Dalším příkladem je Auto Čačak, generální distributor vozů Škoda, který v roce 2017 daroval MUP 710 vozidel a zakázka byla prohlášena za tajnou. Kritici poukazovali na možné spojení tehdejšího ředitele společnosti s vládnoucí stranou.

Kromě nich jsou na seznamu dárců také společnosti zabývající se plynofikací, jako je Millennium Team a Promont Group. Odborníci varují, že takové dary mohou ovlivnit nestrannost MUP při vyšetřování pochybných obchodních praktik těchto společností.

Článek Alekse Tešiće vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských investigativních novinářů v mapování zahraničních vlivů na portálu OzonPress. Přečíst si jej můžete v srbském originále zde.