Doporučení k posílení implementace protiruských sankcí v Česku

Ruská invaze na Ukrajinu 24. února 2022 vyvolala bezprecedentní reakci části mezinárodního společenství, které se zaměřilo jak na pomoc Ukrajincům, tak na sankce vůči Putinovu režimu. Česká vláda v tomto kritickém okamžiku nezůstala nečinně stát, ale podnikla řadu aktivních kroků na straně obětí agrese.
Česká republika pak dále posílila svou pozici jednoho z nejaktivnějších podporovatelů Ukrajiny v únoru 2024 vyhlášením široce respektované muniční iniciativy. Za zmínku stojí také významná pomoc poskytnutá uprchlíkům z Ukrajiny.
EU i Česká republika zavedly omezující opatření vůči Rusku v souvislosti s jeho vojenskou agresí na Ukrajině již před únorem 2022. Od března 2014 EU zavedla sankce v reakci na nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu a záměrnou destabilizaci Ukrajiny. Po invazi v roce 2022 došlo k masivnímu rozšíření protiruských sankcí. Prostřednictvím 14 sankčních balíčků (první z nich zavedený již 23. února 2022, zatím poslední dne 24. června 2024) EU výrazně rozšířila svůj sankční seznam a přijala širokou škálu opatření s cílem oslabit ekonomickou základnu Ruska, připravit ho o kritické technologie a trhy a výrazně omezit jeho schopnost pokračovat ve vedení války.
Sankce proti Rusku fungují, ale vyžadují neustálé zlepšování, aby bylo možné udržet náskok před ruskou adaptací. Lukáš Kraus (Lobbio), Pavel Havlicek (AMO – Association for International Affairs), Emma Isabella Sage a Boris Kalisky (Prague Security Studies Institute) společně připravili pro současnou českou vládu soubor doporučení, jak zefektivnit český sankční režim se zaměřením na již dostupné nástroje a legislativní návrhy.