Fórum pro výměnu zkušeností s rozšiřováním, které v Kyjevě uspořádala ukrajinská organizace Nová Evropa, znovu poukázalo na zásadní rozpor mezi rétorikou evropských států a institucí prosazujících zásadní investice do obranyschopnosti a podpory Ukrajiny v době ruské agrese a postojem evropských společností. Jejich ochota v této formě ukrajinské pomoci dále pokračovat v průběhu času stále více oslabuje.

Vyplývá to nejen z poslední vlny průzkumů Eurobarometru, ale také z hlubších zkoumání celé řady národních sociologických agentur, které se této problematice od počátku ruské plnohodnotné agrese proti Ukrajině intenzivně věnují. Nejhůř přitom ze všech zkoumaných oblastí podpory již nějakou dobu vychází vojenská pomoc, která na rozdíl od humanitárních dodávek Ukrajincům již po dvou a půl letech západní pomoci nemá mezi Evropany většinovou podporu.

Speciální kategorii mezi dotazy představovala podpora Ukrajiny v oblasti udělení kandidátského statusu otevírajícího příležitost budoucího přistoupení do evropských struktur. Pohodlná většina 60 procent Evropanů sice tento krok realizovaný již v roce 2022 zpětně vítá, v tomto ohledu však existují mezi jednotlivými státy značné rozdíly. V českém případě ho podpořilo pouhých 37 respondentů ze 100 a až 57 procent se vyslovilo proti. Ve srovnání například se sousedním Polskem jde o dvakrát tak špatný výsledek v neprospěch Ukrajiny.

Komentář vyšel původně na Seznam Zprávách, přečíst si jej můžete zde.

Článek byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Česko-polské fórum.