Scénář společenské transformace pro udržení globálního oteplení pod 1,5 °C: představení, reflexe, kritika

Ve světle zpráv o prohlubující se klimatické krizi nabývá na významu otázka, jak je dosažení potřebných redukcí emisí skleníkových plynů v souladu s cíli Pařížské dohody představitelné v současném socioekonomickém a mocenském uspořádání, a jaké jeho změny jsou případně myslitené.
Většina scénářů mapujících budoucí globální emise skleníkových plynů se soustředí na technologické proměnné a nebere dostatečně do úvahy možné společensko-politické změny a jejich dopady na emisní bilance. Navíc často ani transparentně nezohledňují otázky globální spravedlnosti.
Studie autorského kolektivu Kai Kuhnhenn, Luis Costa, Eva Mahnke, Lisa Schneider a Steffen Lange „A Societal Transformation Scenario for Staying Below 1.5 °C“ z roku 2020 nabízí opačný přístup k budoucím emisím založený na společenských proměnách a související změně spotřebních a výrobních vzorců. V tomto policy briefu zmíněnou studii představujeme včetně klíčových sektorových předpokladů a zároveň ji podrobujeme reflexi ze strany českého vědce Radima Tolasze a vědkyně Zuzany Harmáčkové. Představení studie doplňujeme o konkrétní emisní scénáře pro Česko založené na totožném emisním modelu, s nimiž již několik let pracujeme. I v jejich případě hrají podstatnou roli otázky po naplňování základních potřeb a možných „zbytných“ aktivitách s negativním dopadem na životní prostředí.
Shoda panuje na tom, že Scénář společenské transformace představuje užitečný vstup pro nastartování společenské debaty o možných klimatických řešeních a jejich návaznosti na zlepšování kvality života v Česku, a to napříč různými částmi společnosti. Ilustruje, že nestačí vědět, co je potřeba změnit, ale také rozmýšlet, jak potřebných změn dosáhnout.