Už první slavnostní schůze Sejmu, jež se konala 13. listopadu, ukázala, že Donald Tusk má pro svou vládu spolehlivou většinu. Přesně podle plánu bylo jasně zvoleno vedení dolní komory parlamentu, kterou v první polovině volebního období povede předseda hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia. Jenže nový kabinet bude tvořit velmi široká koalice, která je ideologicky značně rozkročená. Rozdíly přitom nejsou jenom mezi třemi kandidátkami, jež prošly do Sejmu, ale i uvnitř nich. Každá z nich je totiž ve skutečnosti koalicí skládající se z více uskupení.

Nejsilnější Občanské koalici jasně dominuje Občanská platforma (PO) Donalda Tuska, jež vládla v letech 2007–2015. Tato část politického spektra se ale začala kolem roku 2015 po Tuskově odchodu do Bruselu drolit a hlavním vyzyvatelem PO se stala především strana Moderní (Nowoczesna), kterou založil ekonom Ryszard Petru. Pro ni je typický velmi silný důraz na ekonomický liberalismus, volný trh a rozpočtovou odpovědnost. Petru stranu vytáhl v roce 2015 do Sejmu, ale poté, co se jí začala propadat podpora a její předseda byl nucen odstoupit, se spojila s PO v Občanskou koalici. Do té ale zároveň vstoupili i polští Zelení a liberálně levicová Iniciativa Polsko. Naposledy pak do svých řad přibrali konzervativní venkovské hnutí zemědělců Agrounie. To silně kritizovalo vládu PiS za nedostatečnou ochranu polských zemědělců před levnou ukrajinskou konkurencí.

Článek byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí ČR Česko-polské fórum.

Celý článek čtěte pod odkazem níže: