
Na začátku letošního července se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně sešel v západoukrajinském Lucku se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. V místní římskokatolické katedrále se zúčastnili ekumenické mše k 80. výročí etnických čistek Poláků na Volyni. Spolu s nimi byli přítomní i předsedové polské a ukrajinské biskupské konference a hlavy Ukrajinské řeckokatolické církve a Pravoslavné církve Ukrajiny. Nehledě na to ale zůstává téma volyňských masakrů z druhé světové války pro Poláky velmi citlivé a i po osmdesáti letech komplikuje vzájemné vztahy.
Poláci a Ukrajinci žili vedle sebe po staletí a jako každé dva podobné národy mají ve své historii celou řadu příkladů spolupráce i mírové koexistence, ale také konfliktů. Ty však měly většinou spíše třídní charakter. Až se vznikem moderních národů v 19. století, se kterými se pojí snahy o vytvoření národních států, získalo vzájemné soupeření nový rozměr.
Jak Poláci, tak Ukrajinci se pokusili vytvořit vlastní stát na troskách Ruského impéria a Rakousko-Uherska. Jenže zatímco Poláci uspěli, Ukrajincům se jejich nezávislost udržet nepodařilo. Nejdříve je porazili právě Poláci, kteří připojili ke svému státu takzvanou Západoukrajinskou lidovou republiku s centrem ve Lvově (samo město bylo většinově polské, zatímco okolní venkov ukrajinský) a Volyň na pomezí s Běloruskem. Poté se bolševikům podařilo zlikvidovat Ukrajinskou lidovou republiku, která byla vyhlášena v roce 1917 v Kyjevě.
Článek byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí ČR Česko-polské fórum.
Celý článek čtěte pod odkazem níže: