Dne 19. dubna 2023 jsme proto uspořádali veřejnou debatu věnovanou strategické komunikaci a jejímu významu pro budovaní důvěry mezi státem a občanem, stejně jako nástrojům vhodným pro boj s dezinformacemi. Debata se věnovala i tomu, jakými ověřenými metodami a postupy ze zahraničí by se mohla Česká republika inspirovat, například při pohledu na sousední Slovensko.

Hosty byli Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, Denisa Hejlová, vědkyně a pedagožka z Univerzity Karlovy, výkonný ředitel slovenského ADAPT Institute Matej Kandrík a Khanh Ly Tranová, poradkyně pro strategickou komunikaci na Ministerstvu obrany. Ti představili, jak funguje strategická komunikace a identifikovali a zhodnotili také klíčové aktéry strategické komunikace v ČR. Těmi jsou kromě státu neziskové organizace, veřejnoprávní média nebo akademie. Pro občany je ale stát hlavním zdrojem informací v krizových situacích, a i proto je podle diskutujících nutné, aby lidé věděli, co stát dělá.

Denisa Hejlová vysvětlila rozdíly mezi strategickou komunikací, propagandou a vládním PR. Mezi ně patří především svoboda slova a demokratické hodnoty. Je ale potřebné hlídat apolitičnost strategické komunikace tak, jako jsou hlídané i předvolební debaty.

V debatě řečníci diskutovali také o aktuální vládní koncepci strategické komunikace a jejích úspěších či limitech. Mezi úspěšné příklady podle nich patřila například kampaň Deštník proti drahotě či jednotná komunikace podpory Ukrajině. Zůstává ale celá řada otázek, například neschválení změny koncepce strategické komunikace státu nebo nezapojení některých rezortů, například Ministerstva financí. Věnovali se i lekcím, které se Česko naučilo o komunikaci státu během pandemie a války na Ukrajině, a diskutovali o ideálním směrování strategické komunikace do budoucna. Klíčem je podle nich aktivnější dialog a aktivní naslouchání ze strany vlády.

Situace v ČR byla představená v kontrastu se situací u sousedů na Slovensku a s tamějším vývojem strategické komunikace. Matej Kandrík akcentoval nedůvěru Slováků vůči státu a institucím, stejně jako útoky na média ze strany politiků. To podle něj podrývá a znesnadňuje jakoukoliv komunikaci, z čehož následně benefitují radikálnější extremistické společenské i politické proudy. I navzdory tomu nebyl zatím slovenský přístup ke strategické komunikaci ovlivněn turbulentní politickou debatou.

Jedním z témat byla také problematika boje s dezinformacemi a hybridními hrozbami. Khanh Ly Tranová vysvětlovala potřebu zapojení dalších nástrojů, především debunkingu a vhodné mediální výuky, pro čelení těmto hrozbám. Řečníci poukázali také na úspěšné příběhy států, jako je Finsko, Estonsko nebo Pobaltské státy, kde nemá společnost tendence podléhat dezinformacím. Naopak Slovensko nebo Bulharsko mají s dezinformační scénou velké problémy. V neposledním radě se diskutující dotkli také limitů komunikace evropských témat.

Debatu organizovala Asociace pro mezinárodní otázky v rámci projektu „Posilování odolnosti české, slovenské a polské společnosti před volbami do Evropského parlamentu 2024” za podpory Výkonné agentury Evropské komise pro vzdělávání, audiovizuální sektor a kulturu (EACEA).

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska však představují názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani Evropská komise za ně nemohou nést odpovědnost.