O české politice ve východní Evropě: Nové úkoly během předsednictví v Radě EU i po něm

Podobně jako v roce 2009, kdy došlo během summitu v Praze k založení politiky Východního partnerství, je i v průběhu právě probíhajícího českého předsednictví v Radě EU východní Evropa středobodem pozornosti.
Důsledky války, kterou Rusko vede proti Ukrajině, dopadají i na evropské země a zahrnují jak rostoucí míru inflace a vysoké ceny energií, tak náklady spojené s pomocí ukrajinským uprchlíkům. Dá se přitom usuzovat, že situace bude eskalovat v zimních měsících. Proto musí EU reagovat a ČR jako předsednická země přispět k tomu, aby se současnou krizi podařilo co nejefektivněji překonat a předat vedení EU Švédsku s co nejhmatatelnějšími výsledky.
Ukrajina a Moldavsko obdržely status kandidátské země EU. To je posunulo do nové kategorie evropské integrace a umožnilo rozvinout nový rozměr vztahů s oběma zeměmi. Oproti tomu Gruzii se podařilo konečně získat dlouho očekávané potvrzení jejích evropských aspirací a orientace na EU, jakkoli o dalších krocích a pokroku panují na straně EU i nezávislých pozorovatelů obavy. Budoucí podoba Východního partnerství a jeho místo vedle unijní politiky sousedství a nového rámce Evropského politického společenství zůstává prozatím nevyjasněna.
Cílem představeného policy paperu je identifikovat kroky, které by Evropská unie měla podniknout v aktuální situaci směrem k Ukrajině, včetně její poválečné obnovy, a k Moldavsku a Gruzii, a dále východiska České republiky v tomto kontextu, a to během jejího šestiměsíčního předsednictví, ale i po jeho skončení.