PRAHA Největší obchodní dohoda na světě, která propojí ekonomiky EU a USA, se připravuje již bezmála dva roky. Jenže zatímco hospodářsky významné země Evropy v rámci dojednávání transatlantické dohody (TTIP) mocně bojují za své zájmy, Česko se drží v ústraní.

Až dosud našlo jen tři položky „národního stříbra“, které by měly být ve smlouvě s Američany ošetřeny extra chmel, pivo a sýr Niva. Konkrétně jde o obchodní známky České pivo, Žatecký chmel, Českobudějovické pivo, Budějovický měšťanský pivovar, Budějovické pivo, Zlatá Jihočeská Niva a Jihočeská Niva, za které lobbuje resort zemědělství. V EU jde o chráněná zeměpisná označení. V USA ale nikdo punc evropské regionální speciality neuznává, a běžně se tak na americkém trhu objevují „generika“ s podobnými nebo identickými názvy. Třeba americká feta nebo norimberské klobásky.

Kulaté logo s hvězdičkami by jako záruku pravosti na americkém trhu uvítal zejména Budějovický Budvar, který s americkým gigantem AnheuserBusch vede spory o užívání obchodní značky Budweiser na různých trzích. Česko si také hlídá jednání o snížení dovozních cel na produkty, které by se mohly v našem exportu do USA uplatnit. Sem patří kromě chmelu třeba ještě slad, sklo, ocel nebo některé strojírenské výrobky. Ministerstvo průmyslu (MPO) ale nic konkrétního neprosazuje. Text TTIP se stále vyjednává, nelze tedy prý mluvit o českých připomínkách či výhradách.

Podobná situace panuje i v jiných resortech. „Neuplatňujeme žádné připomínky, nestanovujeme konkrétní cíle ani neformulujeme žádné požadavky,“ říká Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, s tím, že zaměstnanecké ani sociální oblasti se dohoda beztak netýká.

Vyčkávací strategii zaujalo i ústředí české diplomacie, podle něhož je na výjimky ještě brzy.

Zmocněnkyně již není třeba

Až do konce loňského roku mělo ministerstvo zahraničí pro vyjednávání TTIP zvláštní zmocněnkyni, která měla právo na jednáních mluvit jménem všech resortů. Jenže Veronika Kuchyňová Šmigolová se mezitím stala velvyslankyní v Egyptě a její post byl zrušen. Agendu TTIP převzal odbor politik EU.

Ze strany ministerstev ale nejde o liknavost. Transatlantická dohoda se vyjednává jménem celé EU, a tak by Česko nejprve muselo přesvědčit ostatní členy osmadvacítky, proč do textu zařazovat věci šité na míru jediné zemi.

„Teoreticky to možné je, ale nepřijde mi to moc pravděpodobné,“ soudí Vilém Semerák z ekonomického institutu CERGE. Vedlo by to podle něj ke zdlouhavému jednání a možná i zablokování TTIP. „Pokud je dohoda v souladu se zájmy Česka, je lepší ji podpořit, i když nebude perfektní, než trvat na úpravách, které by dosažení dohody znemožnily,“ dodává Semerák.

Sporný přínos

Téměř neviditelná česká pozice ve vyjednávání dohody s USA má i své ekonomické opodstatnění. Česko totiž patří mezi země, které na otevření amerického trhu vydělají oproti zbytku EU jen velmi okrajově.

Předloňská studie Asociace pro mezinárodní otázky dospěla k tomu, že když se zruší většina cel a tarifů, budeme na nule. Lepší vyhlídky má česká ekonomika za situace, kdy dojde k „hluboké liberalizaci“, tedy propojení trhu Evropy a USA. I tak by ale v žebříčku 28 zemí EU Česko skončilo v reálném zvýšení příjmů na hlavu na předposledním místě. Hůř by na tom bylo jen Lucembursko.

Blahoslav Hruška