České zahraniční politice chybí ženy
Vlaďka Mušálková
/ Ed. 3. 2. 2022
V den boje za svobodu a demokracii si připomínáme i toužebně očekávaný návrat Česka (a Slovenska) do demokratické Evropy. Česká zahraniční politika si zejména díky havlovskému důrazu na solidaritu s potřebnými a prosazování lidských práv ve světě vydobyla renomé a uznání spojenců. Během uplynulých dvaatřiceti let se mnohé, včetně pozice Česka ve světě, změnilo. Kde jsme bezpochyby ustrnuli kdesi na půli cesty, je vyrovnanější zastoupení žen a mužů v naší zahraniční politice.
Pokud máte pocit, že vás okaté upozorňování na gender pronásleduje na každém kroku a přehlušuje státotvornější a pro širokou veřejnost podstatnější témata, rozumím vám. Tahle debata by ale neměla být buď, anebo. Věřím, že ve vyzrálé společnosti lze problémy diskutovat svobodně a mnohovrstevnatě a palčivost jednoho neumenšuje význam toho druhého. Že jde o problém, přesvědčivě dokazují fakta.
Svoboda volby znamená i možnost udělat kvalifikované rozhodnutí založené na dostatku informací.
Vlaďka Mušálková Tweetněte Přejít
Česká republika dosud neměla ministryni zahraničí, premiérku, prezidentku, předsedkyni Senátu, ani Poslanecké sněmovny (kde se však, zdá se, skleněný strop brzy prolomí). Ve všech případech jde o vysoké exekutivní funkce, které mají přímý vliv na diplomacii. Pokračujme dál – zahraniční, obranné a evropské výbory Sněmovny či Senátu neměly až na jednu výjimku svou předsedkyni, ostatně žen v nich vždycky bylo jako šafránu. V Evropském parlamentu čítají české poslankyně celou třetinu našeho zastoupení, což bývá bráno takřka jako důvod k oslavám. Neopomíjejme ani podíl českých velvyslankyň, který se letos dostal na závratných 18 procent. Podívat se můžeme i na počty náměstkyň, ředitelek odborů, zmocněnkyň, poradkyň a tak dále. I zde narazíme na podreprezentaci. Výjimkou, kterou je fér zmínit, budiž poněkud překvapivě post ministryně obrany, kam má nakročeno už čtvrtá žena.
Rozhodně přitom neplatí, že zahraniční politika je zkrátka doménou mužů, o kterou se ženy nezajímají. Nejen že dorostla nová generace absolventek vysokoškolských oborů zaměřených na mezinárodní vztahy, které početně převažují absolvující muže. Ženy jsou ve státních úřadech zabývajících se zahraniční politikou, působí v mezinárodních organizacích a institucích Evropské unie, známe expertky zkoumající mezinárodní vztahy na univerzitách a ve výzkumných institucích či think-tancích stejně jako novinářky specializující se na zahraničí. Jejich zdaleka nekompletní přehled ostatně nabízí Databáze expertek Asociace pro mezinárodní otázky.
Svoboda volby znamená i možnost udělat kvalifikované rozhodnutí založené na dostatku informací. Pokud jde o zastoupení žen v zahraniční politice, nezapomínejme, že odbornic je dostatek a ochuzovat se o jejich vhled, postoje a zkušenosti přirozeně znamená jednotvárnější a krátkodobější politická řešení.
S přispěním Pavlíny Janebové
