Potravinové embargo rok poté
Podle propočtů Finské centrální banky dosáhla roční hodnota exportů zasažených ruským embargem téměř sedmi miliard eur.
O podporu žádali i ti, kteří nikdy do Ruska nevyváželi.
Evropa by měla hledat nové trhy dřív, než se podpora potravinářů kdysi vyvážejících do Ruska stane normou.
V srpnu 2014 Ruská federace uvalila plošný zákaz na dovoz vybraných zemědělských produktů ze západních zemí (kromě EU, také z USA, Austrálie, Kanady a Norska). Podle propočtů finské centrální banky dosáhla roční hodnota exportů zasažených ruským embargem téměř sedmi miliard eur. Ze všech západních zemí byla nejvíce postižena Litva, následovaná Norskem a Polskem.
Část tohoto zboží si přesto našla cestu na ruský trh. Často přes Bělorusko nebo Kazachstán, které jsou spolu s Ruskem členy euroasijské celní unie. Boj ruských úřadů s dodávkami v rozporu s embargem byl začátkem letošního srpna podpořen prezidentským dekretem o povinné likvidaci zachycených potravin. Ten již vyvolal nesouhlasné reakce. Do médií se navíc dostaly informace o zvažovaném zavedení kriminalizace samotného konzumování ilegálně dovezených potravin.
Celý text si můžete přečíst v Hospodářských novinách dne 12.8.2015.