Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Potravinové embargo rok poté

Kryštof Kruliš Kryštof Kruliš / Ed. 17. 12. 2015

Podle propočtů Finské centrální banky dosáhla roční hodnota exportů zasažených ruským embargem téměř sedmi miliard eur.
O podporu žádali i ti, kteří nikdy do Ruska nevyváželi.
Evropa by měla hledat nové trhy dřív, než se podpora potravinářů kdysi vyvážejících do Ruska stane normou.

V srpnu 2014 Ruská federace uvalila plošný zákaz na dovoz vybraných zemědělských produktů ze západních zemí (kromě EU, také z USA, Austrálie, Kanady a Norska). Podle propočtů finské centrální banky dosáhla roční hodnota exportů zasažených ruským embargem téměř sedmi miliard eur. Ze všech západních zemí byla nejvíce postižena Litva, následovaná Norskem a Polskem.

Část tohoto zboží si přesto našla cestu na ruský trh. Často přes Bělorusko nebo Kazachstán, které jsou spolu s Ruskem členy euroasijské celní unie. Boj ruských úřadů s dodávkami v rozporu s embargem byl začátkem letošního srpna podpořen prezidentským dekretem o povinné likvidaci zachycených potravin. Ten již vyvolal nesouhlasné reakce. Do médií se navíc dostaly informace o zvažovaném zavedení kriminalizace samotného konzumování ilegálně dovezených potravin.

Celý text si můžete přečíst v Hospodářských novinách dne 12.8.2015.

Původní vydání: Potravinové embargo rok poté

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 3475
Evropská unie 2235
Polsko 936
Rusko 1458
Visegrádská skupina 541
ekonomika 1030
mezinárodní obchod 414
vnitřní trh EU 115
Česká republika 2823
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: