Naučit stát mluvit: lekce pro Českou republiku jak používat strategickou komunikaci jako nástroj v boji proti dezinformacím
Dominik Presl
/ Ed. 15. 2. 2021
V uplynulých letech zaznamenala Česká republika, stejně jako další západní státy, negativní vliv dezinformací na demokracii, fungování státu a soudržnost společnosti. Ačkoli byl tento problém zmíněn v Národním bezpečnostním auditu z roku 2016, Česká republika nebyla doposud schopná přijít s efektivním a uceleným systémem, který by byl schopen účinně bojovat s touto novou a těžko postižitelnou hrozbou.
Strategická komunikace na státní úrovni je však klíčovou součástí každé úspěšné strategie boje proti dezinformacím. Neschopnost reagovat na dezinformace spojené s pandemií COVID 19 v roce 2020 ilustrovala problém v jeho plném rozsah. Naprostá absence jakékoliv vládní komunikace, která by reagovala na lživé a manipulativní informace, ukázala, že Česká republika potřebuje komplexní, robustní a synchronizovaný systém strategické komunikace na národní úrovní.
Strategie Velké Británie a Tchaj-wanu, dvou demokratických států s nejpokročilejšími systémy na využití strategické komunikace jako nástroje proti dezinformacím, sdílejí ve svých strategiích podobné charakteristiky. Oba systémy mají silný centrální anti-dezinformační tým, který blízce spolupracuje s vládou, a oba kladou důraz na rychlost a efektivní zacílení jejich proti-dezinformačních zpráv. Aby mohla mít Česká republika účinný systém proti dezinformacím, je zásadním krokem rozvoj centrální jednotky strategické komunikace, jejímž úkolem bude analýza, rozhodování, monitorování a koordinace na vysoké úrovni. Modelování jejího systému podle osvědčených postupů z Velké Británie a Tchaj-wanu by České republice umožnilo použít osvědčené postupy a vyhnout se nákladným chybám. Za tímto účelem článek analyzuje prvky strategické komunikace britských a tchajwanských systémů proti dezinformacím a jejich proveditelnost v českém kontextu.
Ke stažení níže:
