V roce 1990 pracovalo pouze v těžbě uhlí přes 110 tisíc tisíc lidí. Po roce 1989 se nicméně směr obrátil a těžba začala rychle klesat. Dnes se v ČR těží zhruba 44 milionů tun uhlí ročně, které se využívá
zejména k výrobě elektřiny a tepla. Černé uhlí navíc slouží k výrobě koksu využívaného v metalurgii. Uhlí tvoří 36 % hrubé domácí spotřeby energie a téměř polovinu elektroenergetického mixu a jsou na něj navázány pracovní pozice celkem 28 tisíc lidí.

Odklon od uhlí ve prospěch nízkoemisních zdrojů způsobí, že uhelný průmysl (uhelné elektrárny a doly) a na něj navázaná odvětví v ČR přijdou o zhruba 25 tisíc míst, posílení obnovitelných zdrojů by nicméně vytvořilo pracovních míst více, energetická transformace bude mít tedy pozitivní vliv na zaměstnanost. Konkrétní číslo bude záviset na energetickém mixu i na přístupu ČR k odvětví OZE.

V době současné krize je žádoucí podporovat zdroje relativně náročné na zaměstnanost, které mohou vytvářet kvalitní pracovní místa v době recese. OZE vyžadují vysokou zaměstnanost zejména v době instalace, jejich podpora tedy kromě čisté energie vytvoří i pracovní místa. Naopak jaderné zdroje a zemní plyn vytváří pracovních míst relativně málo v porovnání s ostatními zdroji, uvážíme-li objem nutných investic.

Více o současném stavu české energetiky a dopadu na českou ekonomiku vlivem odklonu od uhlí čtěte v podrobném policy paperu Kristiny Zindulkové.

Policy paper byl prezentován veřejnosti v rámci media briefingu v úterý 2. května. Záznam prezentace s titulem Konec uhlí jako cesta k ekonomickému oživení naleznete zde.