V souvislosti s válkou na Ukrajině se témata zahraniční, bezpečnostní, ale i energetické a klimatické politiky dostala do širší společenské diskuze. Přednášky nabízejí posluchačům a posluchačkám aktuální poznatky i analýzu současného mezinárodního dění, které často znají jen ze zjednodušeného pohledu médií. Naše přednášky jim přinášejí podrobnější informace,  kontext a mezinárodněpolitické souvislosti – a pomáhají jim tak nepodléhat mnoha dezinformacím, které se v otázkách zahraniční politiky objevují.

Máte zájem uspořádat ve vašem městě bezplatně přednášku pro širokou veřejnost na aktuální téma mezinárodních vztahů? Budeme rádi, pokud vás zaujme nabídka uvedená níže. Pokud byste rádi některou z přednášek uspořádali, neváhejte se obrátit na Barboru Kolečkovou – barbora.koleckova@amo.cz. Kontaktujte nás i v případě, že jste si z nabídky nevybrali – expertiza AMO pokrývá širokou paletu dalších témat (Lidé – Asociace pro mezinárodní otázky). 

Vybrané přednášky pořádá Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

Témata

Anotace přednášek naleznete pod seznamem.

Nikoleta Nemečkayová: Dezinformace: Jak nenaletět a jak se vyznat v informační záplavě

Nikoleta Nemečkayová:Pravda a dezinformace v éře umělé inteligence: Setkání s AI na vlastní kůži

Martin Abel: Přírodní katastrofy už i na našem dvorku – jak se proti nim bránit?

Martin Abel: Podrobená česká krajina

Pavel Havlíček: Bezpečnost Evropy v časech (po)válečných

Vendula Kazlauskas: Estonsko, Lotyšsko a Litva: Jak se žije s Ruskem za zády?

Vendula Kazlauskas: Rozhoduje Brusel opravdu „o nás bez nás“?

Kryštof Kruliš: Velká Británie a kontinentální Evropa: staletí, která spojovala i oddělovala

Kryštof Kruliš: Patří Irsko do EU, nebo k Spojenému království?

Kryštof Kruliš: USA a EU: 70 let politické podpory

Kryštof Kruliš: Transatlantické partnerství: Historie, současnost a budoucnost

Kryštof Kruliš: Jak se domoci spotřebitelských práv: pomohou hromadné žaloby?

Michal Lebduška: Běloruská diktatura Aljaksandra Lukašenky

Michal Lebduška: Ruská agrese proti Ukrajině a její kořeny

Michal Lebduška: Poláci a Ukrajinci: od traumatické historie po nerozlučné spojenectví

Michal Lebduška: Polsko: vojenský jestřáb v Evropě

Barbora Chmelová: Klimatická změna na talíři: od kávy po pivo – co nás čeká?

Pavlína Janebová: Česko ve střední Evropě

Vít Dostál: Je být ve V4 pro Česko ostuda?

Vít Dostál: Atraktivní dovolenková destinace nebo ultrakonzervativní mordor? Polsko dnes

Matouš Hořčička: Írán, Izrael, Tálibán… jaké jsou vztahy na Blízkém východě?

Josef Kučera: V čem nám mapy o Africe lžou

Josef Kučera: Dohlížet, donášet, odměňovat a trestat – vzorce fungování v rovníkové Africe

Karel Pučelík: Daleko od Londýna: Život na periferii Spojeného království

Karel Pučelík: Shetlandy a Orkneje – Británie nebo Skandinávie?

Karel Pučelík: Pobrexitová Británie: Cesta k nové budoucnosti

Matěj Jungwirth: Prezidentské volby v USA a budoucnost americké demokracie doma a v zahraničí

Vojtěch Bahenský: Zahraniční ovlivňování voleb a Spojené státy

Obsah přednášek

NIKOLETA NEMEČKAYOVÁ

• Dezinformace: Jak nenaletět a jak se vyznat v informační záplavě

Strašení nejrůznějšími zákazy ze strany EU , zavádějící údaje o migraci, lži o klimatické krizi a zmanipulované informace o Ruské agresi na Ukrajině . To jsou jen ta nejviditelnější témata, která plodí dezinformátoři. Veřejnost je ale každodenně vystavena mnohým dalším. Jak se šíří, proč a kdo z toho profituje? Jakou roli hraje umělá inteligence? A jaký mají dopad na společnost? Naučte se způsoby, jak je rozpoznat a bojovat proti nim, a objevte význam kritického myšlení v době informačního zahlcení. 

Přijďte a získejte nástroje, které vám umožní lépe porozumět problému dezinformací v dnešním světě a řešit jej. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

• Pravda a dezinformace v éře umělé inteligence: Setkání s AI na vlastní kůži

Ovlinily dezinformace volby do Evropského parlamentu? Víte, co je deepfake, deepnude nebo třeba ChatGPT? Umělá inteligence (AI) se stává stále oblíbenějším nástrojem nejen podvodníků a dezinformátorů, ale také ji lze efektivně využívat nejen pro boj s těmito jevy. 

Jak vypadají dezinformační kampaně poháněné umělou inteligencí? Jaké jsou jejich dopady na společnost? Můžeme stále věřit fotkám a videím? A jaké jsou další využití AI? Přijďte na přednášku, kde se vše dozvíte, zjistíte, jak můžete AI využívat ve svém životě, a sami si vyzkoušíte vlastní odolnost vůči AI manipulacím. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

MARTIN ABEL

• Přírodní katastrofy už i na našem dvorku – jak se proti nim bránit?

Jak bojovat proti znečištění ovzduší? Co dělat se suchem, které postihuje nejen naše zemědělce? Ohrožují opatření na ochranu přírody český průmysl? A proč jsme v Česku a celé Evropě svědky požárů, tornád a povodní? Co je to fast fashion? A proč by zemědělci neměli používali „postřiky“? Myslíte, že je elektromobilita naše budoucnost? 

O klimatické neutralitě, energetice, naší uhlíkové stopě, ale také o tom, proč bylo tornádo na Moravě a požáry v Řecku právě během našich dovolených. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

• Podrobená česká krajina

Zamysleli jste se někdy nad tím, čím se kochal doktor Skružný v komedii „Vesničko má, středisková“, když recitoval Máchův Máj? Ždímá naše průmyslové zemědělství a hospodářské lesy krajinu? A opravdu potřebujeme zachraňovat rašeliniště a ptáky? 

Vysvětlíme si, jak fungují ekosystémy a jak se to dotýká změny klimatu. A jak to celé souvisí s plány EU na ochranu přírody? Varování: Po této přednášce se už nikdy nebudete kochat stejnýma očima. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

PAVEL HAVLÍČEK

Ruská válka proti Ukrajině prochází v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa novou fází a jeho prezidentské administrativy v USA. Široce diskutovanou je zejména otázka vyjednávání o míru a jeho další osud. Jaké faktory ovlivní její budoucí vývoj a jakou roli v tom sehraje EU a Západ? Případná porážka či vítězství Ukrajiny bude mít zásadní důsledky pro budoucnost evropské bezpečnostní architektury. A měli bychom chtít Ukrajinu v EU?

O únavě nadále pomáhat Ukrajině, roli EU o budoucnosti vztahů s Ruskem, ale i o (ne)možných řešeních naší energetické závislosti na Rusku. Přednáší odborník AMO Pavel Havlíček.

Jednotlivá podtémata, o kterých je možné diskutovat:

Česko-evropská reakce na dění na Ukrajině: 

O rozdílných představách evropských států o budoucnosti války, únavě nadále pomáhat Ukrajině, o budoucnosti vztahů s Ruskem, ale i o tom, zda mělo Německo skutečně postavit Nord Stream 2 nebo o (ne)možných řešeních energetické krize a naší závislosti na Rusku. 

Budoucnost Ruska

Jak by mohla skončit ruská válka proti Ukrajině? Co přijde po konci války a možném konci Putinova režimu, a jak se na to Západ může připravovat s ohledem na nové impulzy a politické dění za oceánem v USA? Scénáře se musí věnovat nejen Ukrajině a její poválečné rekonstrukci, ale i budoucnosti diktatur v Rusku a Bělorusku. Shodnou se státy Západu na tom, co je nejlepší řešení? A jak by měly postupovat EU a Česko, aby odvrátily nejhorší scénáře budoucnosti Ruska, a naopak celá situace dopadla co nejvíce v jejich prospěch? 

Budoucnost ruské války proti Ukrajině 

Jaký vývoj ruské války proti Ukrajině můžeme očekávat v následujícím období s ohledem na nové politické impulzy přicházející z USA s Donaldem Trumpem v úřadě. Je tento obrovský vojenský konflikt na hraně konce? Jaké faktory ovlivní vyjednávání o ukončení konfliktu a jakou roli v tom sehrává a může dále sehrávat Západ? Co by případná porážka Ukrajiny nebo naopak její vítězství znamenalo pro budoucnost evropského kontinentu a jeho bezpečnostní architektury? 

Bezpečnost Česka

Jak zajistit bezpečnost a mír na evropském kontinentu? Které státy představují pro Českou republiku hrozbu a proč? Jak se jim bránit, a je zbrojení cestou k zachování bezpečnosti? O hybridních hrozbách, kterým Evropa čelí, diktátorech na hranicích a dalších bezpečnostních hrozbách.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

VENDULA KAZLAUSKAS

• Estonsko, Lotyšsko a Litva: Jak se žije s Ruskem za zády?

Jak se Estonsko stalo digitálním tygrem? Čím je Pobaltí zajímavé kromě hokeje a přírody? A jak se tyto země staly nejsilnějšími protiruskými „jestřáby“ a podporovateli Ukrajiny v Evropské unii?
O obavách o bezpečnost, historii vztahů s Ruskem, národnostních menšinách a současné situaci v pobaltských republikách, ale i o tom, proč je to pro Českou republiku důležité. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

• Rozhoduje Brusel opravdu „o nás bez nás“?

Od boje proti suchu po zvládání energetické krize – Evropská unie ovlivňuje každodenní život každého z nás. Jak zachránit evropský průmysl pred konkurencí z Číny? A jaký dopad mají na budoucí směřování Evropy výsledky voleb do Evropského parlamentu? Jak se proměnila politika a jaké nové priority se objevily na evropské scéně? A jak Češi a Češky ovlivňují dění v Evropě? Daří se nám prosazovat naše zájmy? A víme vůbec, jaké ty zájmy jsou a jakou Evropskou unii chceme? 

I když v Česku často převládá názor, že EU rozhoduje „o nás bez nás“, přednáška ukáže, jak se ČR podílí na rozhodování a jak fungují instituce EU doopravdy. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

KRYŠTOF KRULIŠ

• Velká Británie a kontinentální Evropa: staletí, která spojovala i oddělovala

Proč se Britové rozhodli vystoupit z EU? A opravdu je nemohou Francouzi vystát? Má britská královská rodina budoucnost? A proč už Češi a Češky nemohou tak snadno pracovat ve Spojeném království?

O historicky komplikovaných vztazích Británie s Evropskou unií, ale také o Keltech, Vikinzích, kultuře, anglikánské církvi, kolonialismu, brexitu a dalších významných milnících utvářejících vztahy na obou stranách Lamanšského průlivu. Debata po přednášce vítaná.

• Patří Irsko do EU, nebo k Spojenému království?

Proč je to s Irskem po brexitu tak složité? Jaký je rozdíl mezi Severním Irskem a Irskou republikou? Jak ovlivnil odchod Spojeného království z EU obchod na hranici s Irskem? A proč by nás to vlastně mělo zajímat? Řešení statusu Severního Irska je výzvou, která se dotýká nejen domácí britské politiky, ale také mezinárodních vztahů a obchodu mezi EU a Spojeným královstvím.

Budeme se zabývat politickými, sociálními, ekonomickými a mezinárodními aspekty irské otázky, která má hluboké důsledky pro region i pro vztahy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím po brexitu, i tím, jaká je budoucnost tohoto vztahu. Debata po přednášce vítaná.

• USA a EU: 70 let politické podpory

Jak se USA (historicky) staví k evropské integraci? Jaký mají USA vztah k evropským procesům, jako je budování jednotného vnitřního trhu a společné zahraniční a bezpečnostní politiky? Jaký je vliv USA v NATO a jak to ovlivňuje současnou bezpečnostní architekturu v Evropě? Jak vzájemné vztahy EU a USA ovlivnilo neúspěšné jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství? Hrozí mezi EU a USA obchodní válka a na koho by více poškodila?

Od Trumana přes Kennedyho až po Obamu, Trumpa a Bidena. Přednáška přiblíží důležité události, zajímavé souvislosti a možné scénáře budoucího vývoje vztahů mezi USA a Evropou. Debata po přednášce velmi vítaná.

• Transatlantické partnerství: Historie, současnost a budoucnost

Donald Trump se po čtyřech letech chystá na triumfální návrat do Bílého domu, což by pro Evropu přineslo mnoho otazníků ohledně pokračování partnerství s nejmocnější zemí světa. Jak mohou blížící se prezidentské volby v USA ovlivnit vztahy mezi EU a USA? Jaký je historický postoj USA k evropské integraci? A jaký vliv má NATO na Evropu?

Přednáška se zaměří na klíčové události a zajímavé souvislosti od dob Trumana přes Kennedyho, Obamu, Trumpa až po Bidena. Zjistíme, zda hrozí obchodní válka mezi EU a USA kvůli podpoře zeleného průmyslu a jaké jsou možné scénáře budoucího vývoje těchto důležitých vztahů. Debata po přednášce vítaná.

Přijďte se dozvědět více o historických kořenech a současných výzvách transatlantického partnerství. Po přednášce následuje debata, kde rádi uvítáme vaše názory a otázky.

• Jak se domoci spotřebitelských práv: pomohou hromadné žaloby?
  

Víte, na koho se obrátit a jak hájit své práva coby spotřebitelé? Jaké jsou možnosti řešení sporů bez soudů a co jsou hromadné žaloby? Jakou roli u nás mají spotřebitelské organizace? 

Přednáška představí různé možnosti uplatňování práv nás spotřebitelů, včetně praktických rad, jak se o ně přihlásit. Máme díky EU dostupnější a bezpečnější zboží? Jaká práva máme coby spotřebitelé napříč celým vnitřním trhem EU? A na jaká omezení si naopak musíme kvůli kompromisům na úrovni EU coby spotřebitelé zvykat? Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

MICHAL LEBDUŠKA

• Běloruská diktatura Aljaksandra Lukašenky

Diktátor Aljaksandr Lukašenka vládne Bělorusku už od roku 1994. Jeho režim odmítl tradice nezávislého a svobodného Běloruska a naopak ideově navazuje na Sovětský svaz. Postupně Lukašenka dovedl svou zemi do úzké integrace s Ruskem a naprosté závislosti na něm, což vyústilo v nepřímé zapojení do ruské invaze na Ukrajinu.

Odkud se Aljaksandr Lukašenka vzal a jak funguje jeho režim? Proč se opozici po zfalšovaných volbách v roce 2020 i přes masivní protesty nepodařilo Lukašenku svrhnout? Jaké jsou vyhlídky Běloruska v souvislosti se stále se prohlubující integrací s Ruskem? A jakou roli může vůči Lukašenkovu režimu hrát Evropská unie?

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

• Ruská agrese proti Ukrajině a její kořeny

24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ve skutečnosti ale ruská agrese trvá minimálně od roku 2014 a její kořeny sahají hluboko do minulosti. Souvisí především se svébytným vývojem Ukrajiny a ukrajinského národa, který si historicky vytvořil silnou identitu, výrazně odlišnou od ruské. Po získání nezávislosti v roce 1991 se Ukrajina postupně Rusku vzdalovala, což vyvrcholilo protesty na kyjevském Majdanu v roce 2014 kvůli pozastavení podpisu asociační dohody s Evropskou unií a následnou ruskou agresí.

V čem je Ukrajina unikátní a čím se liší od Ruska? Jak Ukrajinu změnil rok 2014, po kterém se dokázala úspěšně připravit na ruskou invazi? Je budoucnost Ukrajiny v EU a v NATO? Debata po přednášce vítaná.

• Poláci a Ukrajinci: od traumatické historie po nerozlučné spojenectví

Po ruské invazi se Poláci rychle stali jedněmi z největších a nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny pod heslem „není svobodného Polska bez svobodné Ukrajiny“. Vzájemné vztahy Polska a Ukrajiny ale zdaleka nejsou idylické a poznamenává je řada historických traumat. Tím největším jsou etnické čistky Poláků ukrajinskými nacionalisty, takzvanými banderovci, za druhé světové války. Jaká je historie polsko-ukrajinských vztahů? Kdo to byli banderovci a jak jsou dnes vnímáni na Ukrajině a v Polsku? Proč Polsko tak silně podporuje Ukrajinu a podařilo se oběma národům překonat vzájemné spory?

• Polsko: vojenský jestřáb v Evropě

V reakci na ruský útok na Ukrajinu začalo Polsko masivně zbrojit a postupně se stává jednou z největších vojenských sil na kontinentu. Tento krok odráží širší otázku bezpečnostní politiky v Evropě, kde jednotlivé státy přijímají opatření k ochraně své suverenity a bezpečnosti. 

Měli bychom se inspirovat i my v Česku polským přístupem k bezpečnostní politice a přípravou na potenciální konflikt? A odkud se vzala nevraživost Poláků vůči Rusku? Jak vypadá současná situace na polsko-běloruské hranici a jaké konkrétní kroky Poláci podnikají v reakci na tyto hrozby? Přednáška nabídne hlubší pohled na strategické kroky Polska jako příklad bezpečnostní politiky v Evropě. Debata po přednášce vítaná.

• Kořeny ruské agrese proti Ukrajině

Dacátého čtvrtého února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ruská agrese ale trvá minimálně od roku 2014 a její kořeny sahají hluboko do minulosti. Souvisí totiž se svébytným vývojem Ukrajiny a ukrajinského národa, který si historicky vytvořil silnou identitu, výrazně odlišnou od ruské. Po získání nezávislosti v roce 1991 se Ukrajina postupně Rusku vzdalovala, což vyvrcholilo v roce 2014 masovými protesty proti opuštění proevropské orientace na kyjevském Majdanu. 

V čem je Ukrajina unikátní a čím se liší od Ruska? Jak Ukrajinu změnil rok 2014, po kterém se dokázala úspěšně připravit na ruskou invazi? Je budoucnost Ukrajiny v EU a v NATO? Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

BARBORA CHMELOVÁ

• Klimatická změna na talíři: od kávy po pivo – co nás čeká?

Klimatická změna se projevuje i tam, kde bychom to možná nečekali – v obchodech, nákupních košících a na našich talířích. Víte, jak zemědělství a produkce potravin přispívají ke klimatické změně? Proč jsou čeští pěstitelé a pěstitelky obilí, chmele nebo ovoce v nejistotě?

Jak klimatické změny ovlivňují ceny kávy, kakaa a dalších oblíbených komodit? Jaká bude chuť piva v roce 2050? A co to znamená pro naši každodenní stravu, bezpečnost a kvalitu potravin?

Přijďte se dozvědět, jak můžou principy ekologického zemědělství a produkce potravin pomoci zmírnit tyto dopady a jak Evropská unie podporuje udržitelné praktiky v Česku. Debata po přednášce vítaná.

Přednášku nabízíme ve spolupráci a za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

PAVLÍNA JANEBOVÁ

• Česko ve střední Evropě

Střední Evropa není jen o Visegrádu, Orbánovi a Ficovi. Jaké je skutečné místo střední Evropy v české zahraniční politice? Jaké vztahy má Česká republika se svými sousedy a proč je důležité spolu mluvit? Přijďte zjistit, jaké další koaliceve střední Evropě existují a na čem spolupracují a jak formují tento region. A jaká je role České republiky v tomto klíčovém geopolitickém prostoru? Debata po přednášce vítaná.

VÍT DOSTÁL

• Je být ve V4 pro Česko ostuda?

Chceme být ve skupině s Orbánem a Ficem? A co pro nás znamenají výsledky loňských voleb na Slovensku a v Polsku? Proč jsou u našich sousedů tak úspěšní pravicoví konzervativci a proč se u našich východních bratří tak daří populismu? 

O Visegrádské čtyřce, aktuálním dění, našich rozdílech a podobnostech, vnímání zahraničních vztahů i kulturních válkách, které hraje Orbánovo Maďarsko. Debata po přednášce vítaná.

• Atraktivní dovolenková destinace nebo ultrakonzervativní mordor? Polsko dnes

Tradiční stereotypní česká představa o Polsku se pojí se zemí chudou, konzervativní, nemoderní a plnou produktů pochybné kvality. Zároveň ale česká společnost začíná Polsko objevovat jako atraktivní turistickou destinaci a stále více je toho možné slyšet o rozvoji polského hospodářství. Stane se Polsko lídrem (nejen) střední Evropy? A může na evropské půdě někdy předčít silné hráče, jako je Německo a Francie? Jaké je tady Polsko dnes? Jak se proměňuje společnost, jak se mu daří hospodářsky, jakou má pozici v mezinárodní a evropské politice? A proč jsou Češi pro Poláky nejoblíbenějším národem?

MATOUŠ HORČIČKA

• Írán, Izrael, Tálibán… jaké jsou vztahy na Blízkém východě?

Podpořil Írán nedávný útok Hamásu na Izrael? Co se děje na Blízkém východě a jak se k tomu staví Česká republika? Má Írán jaderné zbraně a měli bychom se obávat jaderného konfliktu? Jak je možné, že Tálibán nakonec ovládl nyní již pozapomenutý Afghánistán? A proč chce Saúdská Arábie pořádat mistrovství světa ve fotbale? Blízký východ je region s bohatou historií a kulturou, ale také často negativním mediálním obrazem a komplikovanými mezinárodními vztahy.

Budeme diskutovat o Íránu, Afghánistánu, Blízkém východě obecně, nerostných surovinách, náboženství, kultuře, ale i o postojích ČR, EU, USA, Ruska a Číny k současnému dění. Debata po přednášce vítána.

JOSEF KUČERA

• V čem nám mapy o Africe lžou

Naše mentální mapa o Africe je značně zkreslená. Napadlo vás někdy, proč stále používáme mapu ze 17. století a v čem to ovlivňuje náš úsudek? V přednášce se například dozvíte i to, proč se v případě Afriky hovoří o zhroucených státech nebo proč většina států zůstala v koloniálních hranicích. Debata po přednášce vítána.


Tato přednáška je možná pouze v termínu od 12. října do 2. listopadu.

• Dohlížet, donášet, odměňovat a trestat – vzorce fungování v rovníkové Africe

Napadlo vás někdy, jak vypadá běžný život v rovníkové Africe a jestli si na něj může zvyknout Středoevropan? Jak se vyrovnávat s pracovní morálkou, jak fungovat na úřadech a je možné dlouhodobě působit v místní firmě, kde jste jediný zahraniční pracovník? Zkrátka, jak být uvnitř, ale ne zas tak moc. O tom všem bude přednáška spolupracovníka AMO Josefa Kučery, který od roku 2020 podniká v Kamerunu. Debata po přednášce vítána.


Tato přednáška je možná pouze v termínu od 12. října do 2. listopadu.

KAREL PUČELÍK

• Daleko od Londýna: Život na periferii Spojeného království

V posledních měsících a letech se často diskutuje nejen o Velké Británii (či Anglii) jako celku, ale také o jejích jednotlivých částech Spojeného království. Skotsko, Wales a Severní Irsko – každá z těchto zemí má své specifika a čelí vlastním problémům. Už na první pohled je jasné, že život mimo Londýn je jiný.

Jak fungují tyto regiony s jejich autonomními vládami a parlamenty? Jaké výzvy a příležitosti před nimi stojí? A mají separatistická hnutí šanci na úspěch? Přijďte a objevte s námi dynamiku těchto fascinujících částí Spojeného království! Debata po přednášce vítána.

• Shetlandy a Orkneje – Británie nebo Skandinávie?

Severní ostrovy tvořící Orkneje a Shetlandy jsou nejsevernější částí Spojeného království. Tyto ostrovy vás uchvátí svou nádhernou přírodou, kde hnízdí nespočet ptáků a k břehům často připlouvají delfíni a kosatky. Ale kromě přírodních krás mají i bohatou historii, protože po staletí patřily ke Skandinávii, což je dodnes patrné.

Minulý rok se Orkneje, s populací okolo 22 tisíc obyvatel, dostaly do světových médií, když tamější politici navrhli připojení souostroví k Norsku. Přijďte a objevte fascinující historii a současné politické dění na těchto unikátních ostrovech. Debata po přednášce vítaná.

• Pobrexitová Británie: Cesta k nové budoucnosti

Velká Británie prochází po brexitu turbulentním obdobím. Ukazuje se, že vyhlídky slibované během brexitové kampaně nejsou tak lákavé, jak se původně zdálo. Země navíc stagnuje, a to jak při pohledu na historické statistiky, tak i v mezinárodním měřítku.

Přinese nová vláda po čtrnácti letech konzervativní vlády slibovanou „změnu“? A vrátí se někdy Britové do Evropské unie? Přijďte diskutovat o budoucnosti Velké Británie a zjistěte, jaké výzvy a příležitosti ji čekají v postbrexitové éře! Debata po přednášce vítaná.

MATĚJ JUNGWIRTH

• Prezidentské volby v USA a budoucnost americké demokracie doma a v zahraničí

Letošní prezidentské volby v USA přinesou zásadní a dlouhodobé změny, ať už vyhraje Harris, nebo se po čtyřleté přestávce vrátí Trump. Tato přednáška vás provede kontextem tohoto volebního klání, odhalí jeho dopad na americké politické instituce a na roli USA ve světě.

Společně probereme, co výsledky těchto voleb znamenají pro transatlantickou spolupráci, NATO a válku na Ukrajině. Přijďte se dozvědět více o budoucnosti americké demokracie a jejího vlivu na světovou politiku!

Tato přednáška je možná v termínech od půlky června do konce července 2025 nebo online.

VOJTĚCH BAHENSKÝ

• Zahraniční ovlivňování voleb a Spojené státy

Především od prvního zvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se často se mluví o ovlivňování voleb, někdy i o tom, že zahraniční vliv volby může rozhodnout. Strach ze vlivu zahraničních hráčů od té doby provází každé významné volby. Jaké formy může takový vliv mít? Kde jsou hranice mezi legitimním vlivem a nebezpečným vměšováním? A funguje vůbec zahraniční vliv? A jak se na to dívá americká veřejnost?

Vybrané přednášky pořádá Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve spolupráci a za finanční podpory projektu PROTEUS, implementovaného Transatlantic Foundation. Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však výhradně názory autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu. Evropská unie ani orgán poskytující granty za ně nenesou odpovědnost.