Český premiér v úterý 1. září jednal se svým srbským protějškem Vučićem. Sobotka do Bělehradu přicestoval pouhý týden poté, co Srbsko podepsalo klíčovou dohodu s Kosovem, která by měla napomoci normalizaci vzájemných vztahů obou zemí.

Ochota srbské strany přistoupit během jednání vedených evropskou ministryní zahraničí Federicou Mogherini na tvrdé kompromisy (například pokud jde o používání kosovské telefonní předvolby v severních regionech) ukazuje, že brzké zahájení a úspěšný průběh přístupových rozhovorů s EU jsou pro premiéra Aleksandra Vučiće prioritou. Vyjádření Bohuslava Sobotky na podporu asociačního úsilí Srbska tak bylo zjevně na místě.

Především se však zdá, že po několika letech, kdy byl západní Balkán v české zahraniční politice regionem víceméně opomíjeným, se opět vrací do středu jejího zájmu, kam také vždy patřil. Důvodem je zřejmě zhoršení evropské uprchlické situace a narůstající význam tohoto tématu pro českou veřejnost. Srbsko je totiž klíčovou tranzitní zemí v rámci tzv. balkánské uprchlické cesty vedoucí z Řecka či Turecka přes Makedonii do Maďarska. Centrum Bělehradu je již v současnosti improvizovaným útočištěm pro stovky utečenců, zatímco Maďarsko mezitím staví na jihovýchodní hranici Schengenu neprostupný plot.

V tomto světle je třeba číst i Sobotkův příslib desetimilionové finanční pomoci na zvládání uprchlické situace. Srbsko takové finanční prostředky nepochybně potřebuje. Jedná se nicméně o další z kroků, kterým se česká vláda snaží odvést pozornost od ostudné skutečnosti, že sama není uprchlíkům připravena pomáhat téměř vůbec. Pokud by chtěla hledat inspiraci, může se podívat do sousedního Německa, které už nabízí ochranu všem syrským uprchlíkům bez ohledu na to, přes které evropské státy do země přicestovali.