Mám pocit, že starším lidem je aktivita mladších nepříjemná. Možná se tím odlišným pohledem cítí ohroženi.

Možná jsme trochu líní, protože to prostředí nás k tomu často vede, jsme přehlcení informacemi, jsme přehlcení možnostmi.

Rozhodli jsme se, že z vás uděláme hlas vaší generace. Máte radost?

Jestli mám radost? Spíš mě to trochu děsí. Na Pražském studentském summitu (více o projektu v rámečku, pozn. red.) se učíme, že každý máme vlastní názor, že je dobré ho mít, ale že naše názory nemusí nutně reprezentovat pohled našich vrstevníků či lidí jiných generací. Takže si úplně netroufám být hlasem svojí generace.

Ale za středoškoláky a vysokoškoláky, s nimiž se setkáváte jako hlavní koordinátorka summitu, za ně mluvit můžete, ne?

To doufám ano. Taky proto, že vidíme věci podobně a máme podobné hodnoty.

Celý rozhovor najdete na stránkách týdeníku Respekt.