Největším a nejstarším ze simulovaných modelů Pražského studentského summitu je Model OSN. Jádro modelu tvoří středoškolští studenti, kteří vytvářejí tří až pětičlenné delegace jednotlivých zastoupených členských států Organizace spojených národů, jež jsou jim přiřazeny na základě výsledků přijímacího řízení (kromě míst obsazovaných v individuálním přijímacím řízení pro Radu bezpečnosti). Každý člen delegace zasedá v jednom z tematicky různě zaměřených orgánů, avšak společně koordinují své činnosti tak, aby reprezentovali jednotnou zahraniční politiku svého státu.
Malá skupina vysokoškolských studentů pak doplňuje jednání v pozicích nezávislých pozorovatelů. Jednacím jazykem Modelu OSN je čeština. Na XXIII. ročníku Summitu je zastoupeno celkem 67 států v sedmi simulovaných orgánech: Radě bezpečnosti OSN (UNSC), Výboru pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost (DISEC), Hospodářské a sociální radě (ECOSOC), Radě pro lidská práva (HRC), Environmentálním shromáždění OSN (UNEA), Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) a Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).