Již rok vládne Bavorsku konzervativní duumvirát Beckstein-Huber. Poté, co se vystřídalo vedení bavorské vlády a Křesťansko sociální unie, se nepodařilo změnit image strany, a co je horší, nepodařilo se najít volební téma, které by Bavory mobilizovalo. Preference CSU nadále klesají, dnes se pohybují kolem pouhých (v relacích CSU) 48 procent a premiér Beckstein svádí chyby na předchůdce Stoibera.

Ódy, které pěl na bavorský primát v rámci Spolku při červencovém sjezdu strany v Norimberku, jsou jen dalším pokračováním zahleděnosti CSU do sebe a důkazem chybějícího obsahu kampaně, které vévodí heslo „blízkost k člověku“. Kancléřka Merkelová může lichotit jak chce, že „Bavorsko je tam, kam Německo směřuje“, atmosféra v zemi je však zcela jiná. Přesto však dochází v CSU ke stabilizaci před rokem vzniklého rozkolu. Strana se vrací ke strategii éry premiéra Strauße, tzn. brojí proti ostatním stranám, včetně své sesterské CDU. Tento styl jí posiluje a u příznivců vzbuzuje dojem boje za bavorské zájmy.

Ztráty v Bavorské zemské bance, stav školství či škrtnutí narychlo schváleného projektu transrapidu Bavoři CSU neodpustí. CSU nabízí jistotu tradice. Její jediný předvolební argument zní, že změna by byla „katastrofální chybou“, a že „každý slušný Bavor volí CSU“. Doba, kdy se však každý slušný Bavor znechutil nad pouhým slovem koalice, je pryč. Je jasné, že k volbám přijdou i neslušní voliči a koaliční jednání budou po 46 letech nezbytná. CSU není připravena a vsází vše na přepychovou předvolební kampaň.

Letošní zemské volby budou plné nejistoty. Je možné, že se bude opakovat trend nečekaného úspěchu Levice z ostatních spolkových zemí a Levice se dostane i do Zemského sněmu. Přestože je složení Lafontainovy strany v Bavorsku spíše neznámé, vyhlásil proti ní předseda CSU Huber již „křížové tažení“ a označil Levici za největšího nepřítele voleb. Reálně největší protivníci, Sociální demokraté, kteří ovládají Mnichov, se potýkají s velkými problémy. Chybějící členové a neslučitelnost image s bavorskými tradicemi, ji staví do stínu Zelených. Nejnebezpečnějším programovým nepřítelem CSU jsou však Svobodní (FDP) a Svobodní voliči. Pravděpodobná se zdá právě koalice se Svobodnými, ztratí-li CSU většinu. Jako již ve Spolkových volbách, bude i nyní důležitým zdrojem dojmů pro voliče televizní debata premiéra Becksteina a kandidáta SPD Franze Mageta.

Nespokojenost Němců nahrává Levici, která dostává prostor ve veřejné debatě a tím šanci se profilovat. Ve své podstatě navazuje na sociálně-demokratickou politiku před érou kancléře Schrödera. Huber, který přirovnává styl Levice k pravicově extremistické Národní straně Německa (NPD), však nemůže svou rétorikou popřít její preference, které např. v Sársku již překonaly SPD a v celoněmeckých průzkumech dosahují 14 procent. Dostane-li se Levice do Zemského sněmu, bude radikální opozicí, na kterou Bavorsko není zvyklé.