Mezinárodní finanční kriminalita představuje již několik desítek let důležitou výzvu pro mezinárodní společenství, neboť ruku v ruce s globalizací světové ekonomiky jde také globalizace zločinu. Objem finančních prostředků s původem z kriminálních aktivit dosahuje několika procent světového HDP, přičemž cestu k zastavení mezinárodního organizovaného zločinu představuje úder na jeho financování. Zločin totiž není nic jiného než výnosný byznys.

Zločinci ovšem musí původ svých příjmů skrýt, potřebují své peníze „vyprat“. Činí tak pomocí dlouhých sérií různých finančních transakcí, nastrčených společností, nákupů luxusního zboží a podobně. Na mezinárodním poli existuje řada iniciativ v boji proti praní špinavých peněz, jsou ale vesměs založeny na dobrovolné bázi a rozvojové země se jich příliš neúčastní. Samy totiž mají problémy s implementací již základních opatření vyplývajících z úmluv OSN.

Na půdě ECOFIN bude tedy probíráno právě zapojení rozvojových zemí do mezinárodního boje proti praní špinavých peněz. Vedle něj ale rozvojové země trápí také jiný aspekt mezinárodní finanční kriminality, a to daňové úniky. V boji proti nim se angažují zejména nejvyspělejší země sdružené v organizaci OECD, které se dohodly na automatické výměně, pro daně relevantních, informací již od roku 2017, nicméně v tomto případě nechtějí do tohoto systému rozvojové země zapojit. Budou tedy na půdě ECOFIN právě rozvojové země prosazovat rozšíření tohoto systému či vyzvou zbylé členské státy k vytvoření zcela nového globálního systému s podobným účelem?